Ale už jen vypracování nominace pro tento zápis je podle vedoucí etnografického oddělení Slováckého muzea Marty Kondrové mnohaletý proces. „Hody by na UNESCO aspirovat mohly a rádi bychom se na přípravě nominace podíleli. Tady už je ale důležité zohlednit i hody na jihovýchodní Moravě, které nemají právo. Průběh hodových slavností je totiž v základu a významu podobný i na Podluží, Kyjovsku či Hanáckém Slovácku, takže výzkum se kvůli tomu bude muset rozšířit na další oblasti,“ sdělila Kondrová.

To také doporučoval Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, který už připravoval pro seznamy UNESCO řadu nominací. Jeho ředitel Martin Šimša tak krotí prohodové nadšení. „Jen z hlediska pravidel pro podávání nominací jde u hodů o otázku deseti let,“ upozornil Šimša.

Vánoční ozdoby a lidová řemesla

Česká republika v současnosti usiluje o zařazení na seznam světového nehmotného dědictví UNESCO pro ručně vyráběné vánoční ozdoby ze skleněných perel. Pokud uspějí, tak je další na řadě projekt nositelů tradic lidových řemesel. Dále Česko spolupracuje na dalších dvou přeshraničních aspiracích mezi celosvětovou elitu. „Navíc berme v úvahu úzus, že když se projednává jedna naše nominace, tak nemůžeme další předložit,“ vysvětlil Šimša.

Zároveň potvrdil, že by se o nominaci hodů uvažovalo, tak by šlo určitě o širší rozměr než jen o hody uherskohradišťské. Podle etnografa a historika Františka Synka ze Svatobořic-Mistřína krojované hody zapadají velmi dobře do koncepce zapisování nehmotných kulturních památek do seznamu UNESCO, jako jsou Jízda králů, Verbuňk či modrotisk. „Hodové tradice si prošly dlouhodobým vývojem a ve svém širším pojetí jsou tady stále živé, a to se stále platnými zvyky, byť leckde upravenými. Navíc má tato tradice, tento výroční zvyk silné společenské postavení. Není totiž jen o krojovaných průvodech, zábavách, slavnostní mši v kostele, ale je svátkem i nekrojovaných. Celá pospolitost obce se sejde, včetně jednotlivých rodin a v každém domě přivítají nějakého hosta,“ přiblížil Synek s tím, že původním účelem byla ale oslava zasvěcení místního kostela.

Kondrová připomněla, že popisy toho, jak hodové slavnosti vypadaly, jsou už z první poloviny devatenáctého století. „Hodová tradice je však mnohem starší. Mimo jiné i původ takzvaných císařský hodů slavených třetí neděli v říjnu je už v reformačním patentu Josefa II., který tehdy hojně zaužívané hodové slavnosti, chtěl sjednotit na jednotný termín,“ dodala vedoucí etnografického oddělení.