Krása Horňáckých slavností nezmizela ani po padesáti letech. Rekordně naplněný velický stadion na Strážné hůrce nadšeně tleskal osmi stovkám účinkujících.

„Zúčastnili se zpěváci a tanečníci od nejmenších až po nejstarší, aby návštěvníci viděli, že folklor žije a neumřel. Je to autentické a surové, ale toho my si velice ceníme,“ vyzdvihuje ředitelka Programové rady Horňáckých slavností Maryna Pavlincová.

Na prknech dřevěného pódia bylo od pátku do neděle stále co k vidění. Pod taktovkou Břetislava Rychlíka a Ondřeje Havelky bylo zakončeno páteční vystoupení hrou, kterou kdysi napsal Martin Holý s názvem O Janovi Drínovském aneb Nikdy gombík od kordule neodrezávaj.

„Slavnosti jsou vynikající v tom, že zmobilizují jak folkloristy, tak lidi, kteří se tomu věnují svým způsobem velice soukromě, než je to v jiných oficiálních kroužcích. Jsou to takoví muzikanti domáčtí a mají ctižádost se představit jednou za rok a to je úžasné. Najednou z těch domácností vyjdou fantastičtí a úžasní muzikanti,“ přiznává Ondřej Havelka.

Sobota nejdříve žehnala novým velickým symbolům a v kostele zazpíval sboreček žen z Lipova. Do krojovaného průvodu se zapojilo asi pět set krojovaných, nejvíce jich přišlo z Velké nad Veličkou. Program pečlivě sledoval i účastník František Zobek.

„Z horňáckých písní vyplývá, jak se tu žilo, jak se tvrdě pracovalo, a tak se skládaly písničky, veselé i smutné,“ přiznává Zobek. Děti a legendy z Horňácka připravily divákům nevšední podívanou, třeba nejen živou mapou jejich kraje.

Neodmyslitelnou součástí slavností je také tradiční jarmark lidových výrobků. Tři dny neopakovatelných zážitků pro svou nezaměnitelnou atmosféru skončily u obrovských lopat kuželovského větrného mlýna v neděli po poledni Vzýváním krajiny.