Čtvrté ocenění putovalo do strážnického Národního ústavu lidové kultury. Jako nejlépe prezentovaný pořad byl totiž oceněn Slovácký verbuňk, který je zapsán jako Mistrovské dílo UNESCO. Ocenění Martina Hrbáče je o to významnější, že jde o síň slávy.

První ročník Foskaru se uskutečnil v roce 2002 na Strážnických slavnostech, v té době ale vznikl spíš jako recese. „Na základě tohoto pořadu se zrodila myšlenka uspořádat něco seriózního, co by mělo reprezentativní charakter a nějakým způsobem ocenilo folklorní kolektivy a lidi, kteří působí ve folklorním hnutí,“ zavzpomínal vedoucí Centra lidových tradic Národního ústavu lidové kultury Jan Blahůšek.

Foskar je ocenění výrazných počinů v aktivním hudebním a tanečním folkloru a folklorismu v České republice, jeho pořadatelem je Nadační fond FOSKAR ve spolupráci s Národním ústavem lidové kultury ve Strážnici. „Ve většine případů jde o amatéry kteří se nevěnují folkloru jako zaměstnání, ale dělají ho ve svém volném čase,“ doplnil Blahůšek. Právě ten také převzal cenu pořadu věnovanému Slováckému verbuňku.

„Jsme rádi, že jsme dostali ocenění v dané kategorii. Když jsem viděl kvality ostatních pořadů, které byly navrženy byly minimálně na stejné úrovni. O to víc nás těší, že jsme ocenění dostali,“ řekl Blahůšek.

Z ocenění se po druhé radoval i Martin Hrbáč, který už dříve získal Foskara se svou cimbálovou muzikou. „Je to pro mě čest, ani bych neřekl, že jsem tak slavný. Když jsem byl malý, chtěl jsem být slavný, tak jsem se po sedmdesáti letech dočkal,“ skromně šprýmoval Martin Hrbáč.
Na otázku, jestli cítí, že byl pro Horňácko přínosný ale odpovídá jasně.

„Myslím, že jsem dal dohromady dobrou muziku. Snažil jsem se vždy propagovat horňácké písničky, zpěvy a tance a význačné osobnosti, které se k Horňácku vztahují. Myslím, že jsem v rámci toho, dělal všechno možné proto, abych region víc propagoval a myslím, že se mi to podařilo,“ soudí Hrbáč.

Radost z Foskara měly také zpěvačky ze Sborečku žen z Lipova. „Je to pro nás takové poděkování za všechny tu dřinu a práci během roku, která není úplně vidět. Jsme sice amatérské těleso, ale zkoušíme každý týden,“ řekla členka souboru Magdalena Maňáková.