„Ať působil v Brně, nebo po řadu let v zahraničí, nikdy nezapomněl na rodnou hroudu, z níž vzešel, na Horňácko, jeho nářečí a kulturu, zvláště hudební, kterou miloval nade vše,“ píše se v rodinném parte.

Luboš Holý byl pevně spjatý se svým rodným krajem, takže nemohl chybět ani na posledních Horňáckých slavnostech ve Velké nad Veličkou. „Byl jednou z nejvýznamnějších osobností, která vždycky dokázala obohatit svým vystoupením program Horňáckých slavností. Horňácku bude chybět. Takových osobností je velice málo a je velmi těžké se takovou osobností stát a udržet se jí,“ řekl starosta největší horňácké obce Jiří Pšurný.

U počátku jeho zpěvácké kariéry byla především muzika Jožky Kubíka. Ale rád si zazpíval i s muzikami jiných regionů (muziky Jury Petrů, Slávka Volavého, Jaroslava Čecha, Jožky Kobzíka, Olšava, Burčáci, Technik, Břeclavan) a byl sólistou Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů a bratislavského Orchestra l'udových nástrojov. V posledních letech spolupracoval především s Musicou Folkloricou a s Horňáckou cimbálovou muzikou Martina Hrbáče.

Naposled si Luboš Holý veřejně zapěl začátkem loňského listopadu na koncertu Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů, který byl věnovaný zpěvákovým osmdesátinám. „I přes velké bolesti dorazil Luboš Holý na pár minut, aby zazpíval alespoň jednu píseň s orchestrem, s nímž spojil většinu svého aktivního života. Jeho vystoupení bylo neobyčejně hlubokým zážitkem, kdy mu publikum svůj vděk a uznání vyjádřilo dlouhotrvajícím potleskem vestoje,“ přiblížil poslední vystoupení horňáckého bárda hudebník a dramaturg Českého rozhlasu Jiří Plocek.