Nutí k zamyšlení nad desetiletími proklamovaným sloganem „Havířov – město mladých“. Fotografie totiž nejsou líbivé, nečpí z nich falešný optimismus, jak byl Havířov prezentovaný v období socialismu, ale přinášejí syrovou realitu všedního života ve městě.

„Tomáš přechází od dokumentární fotografie k sociálnímu a subjektivnímu dokumentu. Na fotografiích se snaží zachytit život kolem sebe, ale vlastním vnitřním pohledem,“ říká o svém spolužákovi a autorovi fotografií Petr Drábek z Centra prevence – Klubu Pohoda, který výstavu ve svých prostorách na Horních Valech 2 pořádá. Ve stejném duchu nafotil Kolich i soubor Folvark, což je jedna ze čtvrtí Havířova. „Folvark je zapomenutý kout starého světa uprostřed civilizace, kterému se vyhnul technologický pokrok i globalizace,“ vysvětluje sám autor fotografií.

Na těch jsou zachycení obyčejní lidé v různých situacích. Snímky vypovídají o jejich osudech, charakteru, o tom, co prožívají. „Tohle je můj subjektivní pohled, jak já ty lidi vidím, co z nich cítím a věřím, že to v těch fotografiích vidí i ostatní,“ říká fotograf. Ten s objekty nijak nemanipuluje, zachycená situace je reálná. „Nikdo na můj povel nic nedělá a já jsem člověk, který přihlíží oné situaci a díky empatii jdu do děje a ten zmrazím v té fotografii,“ přibližuje svůj způsob práce Tomáš Kolich.