Výtvarným tématem se rozhodl uctít památku těch, kteří zemřeli v nacistickém lágru. „Malba má připomenout všechny oběti a zejména poukázat na to, že spousta lidí totalitní režim i dnes stále uznává. Přitom svoboda a demokracie jsou důležité hodnoty. Takové potřebujeme," myslí si Eipell.

V hodonínském podchodu strávil malíř celkem sedm dnů. A kolemjdoucí si jeho práce všímali, zastavovali se u něj a vyptávali se. „Chtěli si povídat o tom, co vytvářím a jaké k tomu mám důvody. Občas mě i trochu zdržovali, měl jsem hodně práce a nemohl jsem si jen povídat. Všichni mi však dílo chválili a to pro mě bylo samozřejmě velmi příjemné," popisuje zážitky z tvorby v Hodoníně umělec, který se malování věnuje už sedm let.

Ke štětcům a barvám se dostal postupně od uměleckého kovářství a sochařství, zálibu dříve našel také v práci se dřevem. „Před lety jsem měl vážný úraz a kvůli zdravotním problémům jsem musel s kovařinou přestat. Hledal jsem nějakou alternativu a nakonec skončil u maleb," svěřuje se umělec.

Jeho život nenaplňují jen barvy, ale i slova. Kromě obrazů totiž skládá básně. „Nic dalšího už nestíhám. Mezi tím vším jsem rád, že mám čas na přítelkyni," směje se Eipell. Přitom ale dodává, že se navíc věnuje různým benefičním akcím pro děti. „To je takový relax," podotýká.

Nejraději se ve své tvorbě zaměřuje na vážná témata. „Sice se snažím být otevřený všemu, ale nejvíce se věnuji a opravdu hodně mě to táhne k vážným záležitostem. Řada obrazů vzniká na křesťanská témata, odkazy z bible a podobně. Člověk hledá inspiraci všude, měl by práci propojit i s filosofií," říká malíř, který pochází z Krkonoš.