S dokumentací k umělcovým dílům mu pomohl Miroslav Kovařík, který vedl v hodonínské Střední škole průmyslové a umělecké Hreňův profilový předmět keramiku. Exponáty se mu podařilo sehnat přímo ve škole i od jeho kamarádů.

Paleta uměleckých zájmů Milana Hreňa byla poměrně široká. „Byl náruživý fotograf, chodil po různých hodonínských skládkách a šrotovištích a hledal materiály a kontrasty. Bylo vidět, že má vytříbený cit pro detail a pro nalezení kompozice," upozornil Šafránek.

Jeho bývalý student se věnoval kromě fotografie také keramice, sochařství a kresbě. „Všechny tyto metody, jak poznávat svět, se v jeho práci prolínaly. Měl jasnou vizi, co chce hledat, co hledá a co nalézá," zamyslel se pedagog, který se malbě věnuje i mimo školu.

Jak dále uvedl, pro žáky bývá hodně důležitý třetí ročník. „V sedmnácti letech člověk získává pocit, že musí světu něco říct. A Milan Hreňo na tom pracoval velmi intenzivně. Když se začal připravovat na vysokou školu, chodíval za mnou s kresbami, které vytvářel venku. Kreslil velmi podmanivé, monumentální malé formáty, krajiny kolem Hodonína, ulice města. Byly to až vangoghovské razantní kresby," popsal maturantovo dílo kantor.

Jenže jeho student následně v loterii přijímacího řízení na vysokou školu uměleckého směru neuspěl. „Na poprvé ho nevzali, což bylo v té době běžné, z devadesáti lidi brali dva. To ho ale zlomilo a nedokázal se s tím porvat," posteskl si Šafránek.

Milan Hreňo tak koncem září 2009 ve věku čtyřiadvaceti let ukončil svůj život. Jeho dílo však v galerii žije dál. „Někoho překvapilo, dokonce ani někteří jeho kamarádi nevěděli, že tvořil. Já jsem ho znal naštěstí v pozici výkonného umělce, který zazářil jako kometa a pak zhasnul," dodal pedagog. Ve Vednevnoci bude Hreňova tvorba k vidění do šestého února.