Lidé, které od návštěvy neodradilo ani chladnější počasí, nahlíží do jednotlivých chaloupek, kde si mohou prohlédnout přípravu strojů na další zemědělský rok či smažení koblih a výrobu milostí. „Jsou výborné,“ pochvaluje si jejich ochutnávku Petra Kučerová, která do Skanzenu dorazila i s rodinou.

V další chalupě se návštěvníci dozvídají zajímavosti o fašankovém průvodu. „Každá maska totiž měla v minulosti svůj význam a funkci,“ vysvětluje jedna z účinkujících Lucie Baňařová. Proměnu fašankových průvodů během let si mohou zájemci prohlédnout i na dobových záběrech, které promítají v kině v jedné z chalup.

Po masopustu následovalo čtyřicetidenní období půstu. „Během půstu se lidé ztišili, usebrali se do sebe a rozjímali o pánu Ježíši,“ přibližuje dobu Baňařová a pokračuje: „Hospodyňky také omezovaly sádlo při vaření, mastilo se buď jen máslem nebo olejem, nebo se jedly suché pokrmy jako třeba luštěniny. Omezila se také konzumace masa.“

Při procházení areálu dále dozadu se lidé přenášejí do období velikonočního. Ve světnicích na ně čeká výroba háčkovaných ozdob či pletení pomlázek. „Vyzkoušel jsem si to, ale vůbec mi to nešlo. Radši si žilu koupím,“ směje se Robin Zahrádka. Nechybí ani škrabání kraslic a barvení vajíček, na které se dříve používala přírodní barviva jako třeba červená řepa, špenát nebo cibulové slupky.

Velikonoční atmosféru utváří i průvod chlapců s klepači a řehtačkami.

Pořadatelé nezapomněli ani na děti. Připravili pro ně jarní hry i rukodělné dílničky. Program obohatilo i vystoupení folklorního souboru Kuželovjan či dětského souboru Pentlička a Světlovánek.