„Původně jsem měl vybrané jiné hry. Uvažoval jsem například nad Kolébkou od Aloise Jiráska, nakonec jsme se ale domluvili, že secvičíme něco veselejšího. Ve Sládcích se i zpívá a my, stejně jako diváci jsme si už na tento žánr zvykli. V Louce se navíc tato veselohra hrála už v roce 1970, to rozhodlo,“ uvedl vedoucí louckých ochotníků Antonín Maňák s tím, že záměr souboru je vždy nabídnout divákům podívanou, která jim zpestří a rozveselí večer.

„Drama jsme u nás hráli pouze jednou a u diváků se nesetkalo s velkým ohlasem, proto raději volíme veselohry,“ potvrdil Maňák. Ten začal Sládky se souborem nacvičovat v polovině ledna. Na zkoušky se všichni scházejí dvakrát až třikrát týdně.

Jak už název napovídá, děj veselohry Sládci se odehrává v pivovaru, čemuž bude odpovídat i divadelní scéna. Hlavních hrdinů je hned několik a zápletky se točí kolem nechtěných námluv a lásky. „Jak už to tak bývá, všechno nakonec dobře dopadne,“ odkryl Maňák.

Samotnou hru rozdělí divadelníci na dvě jednání s jednou přestávkou. Diváci se na ni mohou těšit ještě před letošní Velkou nocí.

Ochotnické divadlo z Louky ale letos čeká kulaté jubileum. Letos totiž oslaví devadesát let od první písemné zmínky o souboru, která pochází z března 1922. Oslavy budou nejspíš v létě.

„Chtěli bychom udělat výstavku starých kulis a opon, různých věcí, které k divadlu máme. Uvažovali jsme i nad tím, že by naši mladí ochotníci připravili nějakou lehčí hru. Na náš ples například secvičili pohádku na motivy Večerníčku. Takže něco v tomto duchu,“ zamyslel se Maňák.

Loučtí ochotníci vloni nastudovali divadelní hru Carla Goldoniho Treperendy. V minulosti pak příznivcům divadla představili například hudební komedií Limonádový Joe, komedii vycházející z motivů klasických českých pohádek Jana Drdy Dalskabáty hříšná ves aneb Zapomenutý čert nebo hudební komedii Vlastimila Pešky, inspirujících se hrami Josefa Kajetána Tyla, nesoucí název Cesta do Ameriky lodí a artéskou studnou aneb Pečení holubi.

Přehlédnout nelze ani nastudovaná dramata Ladislava Stroupežnického Naši Furianti a Gazdinu Robu Gabriely Preissové.