Vedoucí žarošického památníku Roman Muroň si dal práci a osamnělým střepům dodělat zbytky nádob. Aby byla práce skutečně věrná, pracoval stejnou technikou jako naši prapředci.

„Vycházel jsem ze skutečného archeologického materiálu, který byl nalezený v katastru Žarošic. Podle něj jsem se snažil vyrobit nádoby, jak ve skutečnosti vypadaly,“ říká vedoucí žarošického muzea.

Své výtvory nyní vystavuje. V komunitním centru muzea jsou vedle sebe nově vyrobené nádoby a střepy, které pomyslně z těchto nádob pochází. Místní najdou i zjednodušenou archeologickou mapku Žarošic, aby měli představu, kde se co nacházelo.

„Podle odborníků na prehistorii se keramika vyráběla technikou nálepu. Jednotlivé pláty či válečky hlíny se odspodu vrství na sebe. Předkové v době, kdy ještě neznali hrnčířský kruh, vše vyráběli přímo v rukou,“ vysvětluje Muroň.

Zkoušel i jiné techniky. Nálep se mu ale nejlépe osvědčil. Byl také u Žarošic bežný. Vedoucí památníku má přímo ve sbírkách nálezy, na kterých je technika jasně identifikovatelná.

„Nejprve se musí udělat dno. Po něm se začnou vrstvit stěny. Člověk ale už při výrobě dna musí mít představu o konečné podobě. Není to tak, že po dokončení dna následuje improvizace,“ objasňuje Muroň. Pokud jde o větší nádoby je třeba čekat a nechat je postupně tuhnout, aby se při výrobě nezbortily.

Návštěvníky zřejmě zaujme i lesklý povrch nádob. Toho předkové dosahovali ještě před vypalováním po nanesení vrstvy grafitu leštěním křemeny. Muroň dokonce používá valounky, které objevil na žarošických nalezištích.

Výstava jeho výtvorů je v Žarošicích k vidění do 11. července.