„Nezříkáme se ani tradičních českých Vánoc, takže moje děti mají tyto svátky skutečně dvakrát,“ řekl kněz a správce hodonínské pravoslavné farnosti Serafim Vladan Tomeček. „Poprvé to bylo hlavně o dárcích a o kaprovi, teď jde především o duchovní zážitek,“ upřesnil. Dvoutýdenní posun kalendáře způsobila reforma papeže Řehoře v 16. století.

Pravoslavní drží čtyřicet dnů před svátky půst. Musí se obejít bez masa, přehnaného pití alkoholu a bujarých oslav. Rybí maso a tedy i českého vánočního kapra večeřet smí.

Samotné oslavy Vánoc se konají v kapli na hřbitově, kterou pravoslavná církev po dohodě s římskokatolickou farností využívá k liturgiím. Začaly už v neděli večer a trvat budou o den déle, než jsme zvyklí, tedy do středy.

Chybět přitom nesmí liturgické víno a obdoba hostií, řecky v pravoslaví nazývaná prosfota.

„Na rozdíl od římskokatolické církve ji máme z kvašeného chleba,“ upozornil na jednu z odlišností Serafim Tomeček. Pod správu pravoslavné farnosti patří celý bývalý okres, včetně pravoslavného kláštera v Hrubé Vrbce. Právě v této obci se narodil obnovitel pravoslavné církve v Československu, Svatý Gorazd.

Ten byl popraven německými fašisty za ukrývání parašutistů, kteří za druhé světové války spáchali atentát na Reinharda Heydricha. Přesto na Hodonínsku nežili téměř žádní pravoslavní, při sčítání lidu se k této víře přihlásilo čtrnáct obyvatel okresu. Dnes je situace jiná, a proto byla v listopadu roku 2005 zřízena farnost. Tvoří ji hlavně cizinci, většinou z Ukrajiny, kteří na území České republiky pobývají často desítky let.

„Aktivních věřících, kteří se pravidelně účastní liturgií, je tady asi dvacet. Máme už dokonce dva ministranty ve věku deseti a třinácti let. Často se ale přijdou podívat i jiní zájemci o pravoslavnou liturgii,“ řekl kněz k situaci ve své farnosti.