Příběh Tarzana přilákal ke ztvárnění mnoho tvůrců – zejména těch filmových. Čím je pro vás? Co jste si v něm pro sebe našel? Nebo si myslíte, že je to téma spíš pro ženy?
Určitě Tarzana nevnímám jako téma určené jen ženám, protože otázky, kterých se dotýká, v životě řešil každý, bez ohledu na pohlaví – třeba touhu po přijetí, potřebu někam zapadnout, pak samozřejmě lásku. A to nejen mezi mužem a ženou, ale i tu mateřskou. Zkrátka kdo chce, v Tarzanovi může najít spoustu hlubokých témat. A proto si myslím, že v nás ten příběh stále rezonuje.

Zrovna v těchto dnech jsem v ČT zahlédla dokument o tomto hrdinovi hrdinů – máte rád nějaké jeho zpracování? Nebo vás jednoduše minul?
Na Tarzana jsem jako kluk koukal v devadesátkách v seriálu, který běžel na jedné z komerčních stanic. Ale pak mě naprosto uchvátil Tarzan od Disneyho. Krásná animace s úžasnou hudbou nejen Phila Collinse, ale i instrumentálním doprovodem Marka Manciniho. V české verzi s fantastickým Petrem Mukem. Dodnes je to jeden z mých nejoblíbenějších filmových soundtracků a animáků.

Slavnostní vyhlášení 29. ročníku Cen Thálie 2022, 8. října 2022, Praha
Ceny Thálie 2022 přehledně: Podívejte se na jména oceněných

Jak náročná ta role pro herce na jevišti je? Visí tam spousta lián, celé to působí fyzicky náročně, do toho hudba Collinse… Jak jste se s tím porval? Chtělo to nějaký trénink?
Tarzan je nejnáročnější role, jakou jsem kdy hrál. Nejen fyzicky, ale i pěvecky. A to mám za sebou Cats. Ale možná i díky nim to snad nějak zvládám. Protože celé představení vlastně strávím v polodřepu, navíc, chce to kondici i na létání na liánách, v našem případě na šálách. A pak ještě musíte mít dost síly na to zpívat! Takže je pravda, že se trošku zapotím.

Známe vás i z televizních obrazovek – mrzí mě, že váš soudce Petr Kříž končí v seriálu ZOO. Jak byste tu cestu s ním popsal? Zvlášť když to byl takový sympaťák… Byl pro vás ten odchod těžký?
Jsem za ZOO a za roli Petra opravdu vděčný, byla to krásná práce v přívětivém kolektivu. A navíc, když je seriál ještě diváky takhle pozitivně přijímán, to se pak člověku odcházet nechce. Na druhou stranu, bylo to logické, a o tom, že je Eva Burešová těhotná, se vědělo a počítalo se s tím i ve scénáři. Takže to nebyl náhlý odchod a byl čas na to se s tím srovnat. A přestože to bylo krásné období, těším se na další věci, které mě čekají.

Zprava Elis Ochmanová, Marie Křížová, Michaela Tomešová a Roman Tomeš v muzikálu Biograf láska
Biograf láska. Divadlo Kalich uvádí mimořádně povedenou poctu Haně Zagorové

Teď vás budeme vídat v jiném seriálu Dobré zprávy ze zpravodajského prostředí. Jakou postavu tam ztvárníte? A vlastně to téma samotné – baví vás?
Ano, Dobré zprávy jsou projekt, který mě teď po ZOO čeká. Zatím můžu říct jen tolik, že bych se v něm měl objevit jako moderátor, na zbytek si budeme muset počkat na obrazovkách zřejmě příští rok. A myslím, že zákulisí televize se zatím žádný tuzemský seriál nevěnoval, takže v tomhle směru je to pro mě atraktivní, a věřím, že bude i pro diváky.

Když jste natáčel seriál První republika, řekl jste: „Je spousta věcí, které bych Freddymu mohl závidět. Myslím si, že herec nemůže nemít rád svou postavu, takže o tom, že bych se s Freddym nebavil, kdybych jej potkal v civilu, nemůže být řeč.“ Je to tak vždycky? Nebo se najdou i nějaké výjimky, že vám prostě úloha úplně nesedne?
Nenarážíte tady náhodou na padoucha Dana z Ordinace? To je totiž chlápek, se kterým bych se v civilu asi opravdu potkat nechtěl. Pro herce je ale vždycky důležitá motivace, proč daná postava jedná tak, jak jedná. V případě Dana tam byla silná motivace zamilování se do jedné z hlavních ženských postav, takže jeho podlé činy pramenily i z toho, že se cítil zoufale. Takže každá role, i ta záporná, vyžaduje stejný vklad a přístup, jako role ostatní.