Na zámku v Miloticích vstoupí letos v květnu do manželství jen dva páry. Široko daleko se přitom ví, že na zdejším zámku, v atraktivním prostředí, se koná asi nejvíc svatebních obřadů v okrese. „Na jednu sobotu jiné měsíce tady připadá až devět svateb. A teď máme za celý květen jen dvě. Je to prostě pravidelně nejslabší měsíc v roce,“ potvrdila matrikářka Irena Nedvědická.

„Je to velká škoda. Květen je tak krásný měsíc, všechno kvete, je to ideální kulisa pro romantickou svatbu, ale zdá se, že lidé pořád věří pověrám,“ konstatovala. V Kyjově na městském úřadě byl nával nevěst a ženichů poslední dubnovou sobotu. „Bylo šest svateb a na květen zatím nic, ani jedna svatba,“ hlásí kyjovská matrikářka Jarmila Šimečková. „Lidé asi pořád věří tomu, co se říká, že svatba v máji do roka máry. Co se dá dělat,“ dodala. Dál se bude v Kyjově oddávat až v červnu. Každý týden. Ani v Hodoníně není o svatby v květnu zájem. „Zatím je tady zapsán jen jeden jediný zájemce,“ řekla matrikářka Ludislava Hyclová.

 

Děti zplozené v květnu umíraly

 

Původ pověry o tom, že pár, který uzavře manželství v květnu potká neštěstí, není jistý. Proč se ale říkalo, že svatba v máji – nevěsta na máry se ale podle etnografky a zástupkyně ředitele Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici Vlasty Ondrušové vysvětlit dá. „Pramení to z minulosti. Lékařská věda nebyla tehdy na takové úrovni, jako teď. A když se mladý pár vzal v máji, měl většinou za devět měsíců potomka. Děťátko se narodilo do nejdrsnějšího podnebí, do tuhé zimy. Často se proto stalo, že umřela matka i dítě. Z toho naši předkové vyvodili, že je to svatbou v květnu,“ uvedla Ondrušová. „Pověra se vžila a drží se dodnes,“ dodala. O květnu se toho ale mezi lidmi v minulosti napovídalo víc než dost. Lidé se tehdy živili především zemědělstvím, a tak je zajímaly hlavně pranostiky o počasí.

„Říkalo se například Deštivý máj – v stodole ráj nebo Studený máj – v stodole ráj. Takové pranostiky se týkaly zabezpečení úrody,“ upřesnila Vlasta Ondrušová. V Čechách mají stále velký význam také tajemné Filipojakubské noci. Lidé totiž věřili, že o této noci mají čarodějnice největší sílu. „Ve středověku věřili tomu, že když zapálí ohně, zabezpečí se před nimi. Obřady, které se konaly, měly oslabit jejich moc a ochránit tak úrodu.“ První máj se slaví dodnes. „Ten původní smysl prvomájových obřadů, že se měla zabezpečit úroda a hojnost dobytka, ten se vytratil, ale dodnes se toho dost zachovalo,“ řekla Ondrušová. „Dodnes staví chlapci máje svým dívkám, dodnes lidé zapalují ohně,“ dodala.