Příběh jednašedesátiletého učitele českého jazyka a dějepisu v důchodu Vladimíra Novotného ze Šardic ale dokazuje, že historie může být opravdu vzrušující koníček.

„Historie mne baví již od dětství. Proto jsem také šel studovat i dějepis, který jsem poté učil děti. Ty však často tyto věci příliš nezajímaly,“ zavzpomínal bývalý učitel. Podle jeho slov ale lidé na Hodonínsku často ani neví, co všechno může historie regionu nabídnout. Jeho pátrání po zajímavých datech v Šardicích a okolí začalo až v roce 1972. V tomto roce se totiž pan Novotný do vesnice přistěhoval.

„Je toho opravdu hodně, co je velmi zajímavé a co vše se tady ukrývá. Mezi lidmi je o místních událostech či objevech rozšířeno mnoho zmatků. Proto se to také snažím napravovat a uvádět věci na pravou míru ve svých článcích,“ říká Novotný.

Jako konkrétní případ uvádí nález kosterních ostatků v šardickém kostele. Mezi lidmi se povídá, že by mohlo jít o pozůstatky svatého Vincenta. Skutečnost je ale podle badatele zcela jiná. Pátrání jej totiž přivedlo k jiné variantě příběhu o původu ostatků.

„Navázal jsem na práci dnes již zesnulého místního faráře Bohuslava Zouhara. Ten věnoval pátrání spoustu času. Podle jeho zjištění má jít o stavitele kostela,“ tvrdí.

Ostatky stavitele měly na počátku 19. století převézt obyvatelé Šardic ze starého hřbitova v Kyjově, který se rušil. Jeho tělo pak uložili do dutiny ve stolu oltáře.

Další oříšek, který chce bývalý pedagog rozluštit, se také týká Šardic. Letos přesně před sto lety zde totiž byly nalezeny hroby s ostatky neznámého původu. Pro badatele nyní začíná mravenčí práce. „Musím zjistit přesné místo, kde byly kosti objeveny. V kronice už jsem po tom pátral. Autor si myslí, že jsou zde pohřbeni pohani. Já si však pohrávám s myšlenkou, že mohlo jít o Slovany,“ domnívá se Novotný.

Zajímá jej však i okolí jeho bydliště. Láká jej například místo nedaleko Šardic, kde archeologové ve dvacátých letech minulého století objevili základy kostela. Měl patřit jedné ze zaniklých obcí. Dnes na místě už nic není.

Další zajímavostí podle jeho slov je, že sousední Hovorany dnes stojí na zcela jiném místě než při svém založení. „Původně se nacházela ves na kopečku, směrem na Čejč. Jmenovala se Kopanice a přes dnešní Hovorany vedla římská cesta. Důkazem jsou mince, které podél ní byly nalezeny,“ řekl.


Podle jeho slov je také na jihu Moravy pravděpodobně ukrytý ruský poklad z bitvy u Slavkova. Měl by prý ležet někde poblíž Bučovic. „Dokonce zhruba vím, kde by se konkrétně mohlo hledat. Samozřejmě jsou to však jen mé teorie,“ poznamenává Novotný.

Poklad by měl podle něj skutečně existovat. Dvacet let po bitvě se prý totiž objevil na úřadu ruský voják, který chtěl poklad najít. Dokonce věděl, kde je přesně ukrytý. Výměnou chtěl rakouské občanství a podíl z nálezu. Jeho žádosti ale úředníci nevyhověli.

„Poklad tam tedy musí někde být. Mělo by jít o šest soudků zlaťáků a stříbrňáků. Kdyby se našel, tak by to byla legrace,“ směje se badatel.

Jeho pátrání po ukrytém bohatství trvá již třicet let. „Stále nacházím nové skutečnosti, které si pak musím v hlavě dávat dohromady s ostatními událostmi,“ nastínil své postupy.

I když jeho objevy nemají peněžní cenu, badatel je spokojený. „Snažím se lidi obohatit o své znalosti a nabídnout jim tak správný obrázek o událostech v našem okolí,“ uzavřel Novotný.