„Jméno Jano Köhlera, jako významného tvůrce výzdob zejména sakrálních prostor po celé České republice v první polovině dvacátého století, se začalo objevovat stále častěji v souvislosti s letošními velkými oslavami jubilea od příchodu svatých Cyrila a Metoděje," upozornila kunsthistorička a kulturně výchovná pracovnice mikulčického památníku Silvie Malíková.

Podle jejích slov se Köhler celý život zabýval právě hledáním ideální podoby českých a moravských patronů a národních světců, jako jsou Jan Sarkandr, svatý Václav, Mlada Přemyslovna nebo Anežka Česká. „Všeobecně známým se však stal díly zájmu o soluňské svaté bratry Cyrila a Metoděje. V roce 1912 vytvořil jejich snad nejznámější podobiznu v litografii, která se postupem času rozšířila po farnostech celého státu. Mezi obyvatelstvo vešla ve známost díky jejímu přetisku na pohlednice či poštovní známku," upozornila historička.

Ta také uvedla, že osobnost a výtvarný jazyk umělce formoval v první řadě moravský národopis a potřeba povzbudit slovanství v době, kdy byl český stát pod vlivem silné německé menšiny a kdy do Čech přicházely moderní výtvarné směry ze západní Evropy. „Dalším důležitým formujícím faktorem bylo i Köhlerovo silné křesťanské cítění. Právě díky němu se seznámil s řadou podporovatelů, přátel a zadavatelů z řad církve, jako byli vedoucí katolické moderny Karel Dostál Lutinov či olomoucký arcibiskup Leopold Prečan," sdělila Malíková.

Köhler měl široký umělecký záběr. „Mezi asi dva a půl tisíci díly najdeme drobné studie, kresby, pastely, oleje, ilustrace, návrhy plakátů, etiket, ex-libris, ale i nábytek a drobné předměty denní potřeby," upozornila Malíková.

Köhler se sice pracovně nejvíce pohyboval na jižní a severovýchodní Moravě, ale jeho díla jsou i v Praze nebo severních Čechách. „Tam pak zdobil sakrální i světské budovy technikou fresky, sgrafita, barevného sgrafita, keramickou řezanou mozaikou i mozaikou benátskou či vitrážemi," sdělila historička.

Na Slovácku se kromě mikulčické výstavy nacházejí Köhlerova díla i v lužickém kostele, hodonínské Galerii výtvarného umění a tamním kostele svatého Vavřince, v kyjovské gymnaziální kapli, muzeu, na průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje, na nenkovické zvoničce nebo ve Strážovicích na výzdobě svého náhrobku. Další jeho práce jsou k vidění v Žarošicích, Ždánicích, Lovčicích, Věteřově, Bohuslavicích, Strážnici i jinde.