Z české metropole si odvezl trumpetového Oskara za rozvoj dechové hudby na Moravě. Málokdo ale ví, že jeho muzikantské začátky jsou spojené s jiným než dechovým nástrojem. „V deseti letech jsem začal hrát na housle, jenomže jsem se s nimi příliš neskamarádil. Po půl roce šly na skříň. Zlom přišel v šestnácti, když jsme se ocitli s Tondou Dobšem u pana kapelníka Zbořila," připomněl si Pavluš.

Rozhovor s Antonínem Pavlušem si přečtete v úterním týdeníku Slovácko

Zbořil jel tehdy angažovat křídlováka na pohřeb do Ratíškovic. „V Miloticích jich nebylo, ale nakonec se zeptal nás: Kluci, vy jste takoví šikovní zpěváci, nechtěli byste? Tonda měl stařečka, který hrával křídlovku i trumpetu, tak jsme oba nástroje vzali a šli jsme k panu Zbořilovi," popsal své dechové začátky nový křídlovák. Tehdy mu bylo šestnáct. O dva roky později měl už kapelnické zkoušky.

V roce 1967 pak spolu s bratrem Josefem založili pozdější dechovkovou královnu Mistříňanku. S tou později absolvoval více než šest tisíc vystoupení, z toho dvanáct set v zahraničí. Od svého vzniku vydala legendární dechová hudba osmaosmdesát zvukových nosičů, naposled novinky Za tichú Moravú a Vánoční krajinou. K tomu je Mistříňanka k vidění na dvaadvaceti DVD.

Spolu s Antonínem Pavlušem si letos ocenění zasloužili také dlouholetý sólotrumpetista Basilejského symfonického orchestru František Vlasák a legenda české populární hudby Václav Hybš. Všichni tři při slavnostním koncertu představili i své umění. „Mistříňanka hrála asi osm skladeb, které jsem dirigoval. Mezi nimi byl i Pochod župy Masarykovej, který je slavnostní a zároveň připomínkou naší státnosti. Obruča jej napsal velice dobře pro prezidenta, první polovina tria je Teče, voda teče, což byla Masarykova oblíbená píseň," představil část repertoáru při Koncertu tří trumpetistů Pavluš.