Cvakáním zubů o sebe zahraje cokoliv, od čardáše po jazz. A vůbec mu nevadí, když mu někdo řekne, že je komediant. Říká si Zubin Nehta. „Nehraji totiž jen na zuby, ale i nehty o sebe,“ vysvětlil originální umělec. Nejdůležitější pro techniku hry jsou přitom pohyby čelistí. Nejdřív cvakání zuby nevnímal. „Jako si jiní pískají, já si cvakal zuby a ono to znělo jako hudba,“ vzpomíná hudebník.

„Sám jsem si toho ale nevšiml. Až kamarádi mi domluvili vystoupení na hudební přehlídce Franka Zappy,“ říká Zubin Nehta. A tam to všechno začalo. Od té doby objíždí kulturní domy, sály, besední domy a také divadla. Na vysoké škole štval cvakáním o zuby spolužačku. Přestal, aby se k tomu po sedmi letech vrátil znovu. Netušil, že se jeho tvorba setká s takovým ohlasem.

„Můj repertoár je bezcharakterní. Zahraji všechno,“ přiznává a zatímco pohodlně sedí v křesle, jeho zuby vycvakávají bravurně známou úvodní melodii z filmu Policajt z Beverly Hills. A hned na si střihne další kousek. Melodii tentokrát vyklepe nehty. „Moc mi to nejde, na nehty už jsem dlouho nehrál a navíc nemám dost prohřáté ruce,“ přiznává skromně. Se svými kousky vystoupil dokonce i na hodech v Mikulčicích. „Hrál jsem jim tam čardáš,“ řekl dvaatřicetiletý muž. Narodil se v rodině, kde měli vždycky k muzice blízko.

„Prapředci byli výborní trumpetisti,“ vysvětlil. Jeho otec, aniž by se kdy stal muzikantem, hudební cítění má. „Pořád mi říká, že on tohle začal dřív, ale já to umím prodat,“ říká s úsměvem. Umělec Zubin Nehta působí roztržitě. V civilu je to ale seriózní mladý muž. Jedenkrát týdně vyučuje na Masarykově univerzitě v Brně. Studentům přednáší o mezinárodních vztazích. Doma navíc překládá z němčiny. Nejoblíbenějším kouskem hudebníka z Mikulčic na Hodnínsku je kankán. Jeho neustálou výzvou je, kvůli složité melodii a temperamentnímu rytmu, pořád ještě čardáš. Obdivuje americké baviče, speciálně černošské muzikanty. „Mým vzorem je Bobby Mc Ferrin,“ svěřil se.

Na svůj první koncert vzpomíná s úsměvem. „Pod podiem stál kluk a pořád na mě něco křičel,“ vysvětluje Pavka, který muže při vystoupení neslyšel. „Když jsem skončil přišel za mnou a řekl mi, že jsem fakt dobrý,“ řekl pobaveně muzikant. I když při hře dostává jeho zubní sklovina zabrat, ze zubařů strach nemá. „Mým největším snem je zahrát na zuby na stomatologickém kongresu,“ směje se Pavka.