Jak se vydělala koruna, vysazovali jsme vinohrad, vzpomíná na začátky Sůkal

Vzpomíná si ještě na původní dědův vinohrad v sousedním Starém Poddvorově ve viniční trati Nové vinohrady. „Pak jsme měli za kulturním domem zahradu, kde jsme vysadili ještě za bývalého režimu pět set hlaviček vinohradu,“ připomíná předlistopadovou éru Sůkal.

Zásadní změna nejen pro rodinu nastala na začátku devadesátých let. „Po revoluci si tatínek nechal vrátit pozemky z družstva, které nám sebrali. Začali jsme zemědělčit, obhospodařovali jsme ornou půdu. Jak se vydělala nějaká koruna, tak se vysazoval vinohrad. Jelikož byl tatínek šťastný, že se může vysazovat svobodně, tak na půl hektaru měl dvanáct odrůd. Také jsme pěstovali brambory a obiloviny,“ popisuje prvotní nadšení Milan Sůkal.

Postupně se ale Sůkalovi specializovali pouze na vinařství a intenzivně vysazovali vinohrady. „To jsme dělali s tatínkem po práci. Pomáhal nám švagr. Bylo to docela náročné, protože peněz nebylo, tak jsme byli ve vinohradě od rána do noci,“ říká Milan Sůkal, který postupně vedení vinařství převzal od otce Miloslava. Nyní rodinný podnik obhospodařuje jedenáct hektarů vinic v katastrech Starého Poddvovora, Lužic, Josefova a Prušánek. „Dnes se zaměřujeme na ryzlinky, zejména Ryzlink rýnský, a u červených odrůd na Pinot Noir. S těmito dvěma odrůdami máme také nejvíce úspěchů na výstavách,“ upozorňuje Sůkal.

Víno od Sůkalů zraje ve francouzských dubových sudech nebo keramických nádobách. Ročně připraví pětašedesát tisíc lahví vína. „Náš cílový zákazník je hlavně v restauracích, především v České republice, ale i na Slovensku,“ podotýká Sůkal. A jeho recept na úspěch? „Člověk musí dávat do práce srdíčko a nadšení. Tímto přístupem pak osloví zákazníky,“ je přesvědčený Milan Sůkal. Po náročném dnu rád relaxuje při rybaření u Lednice nebo při soutoku řek Moravy a Dyje.