Václav Koplík měl v rukou evropské unikáty. Houby našel i u Balatonu

Jenže postupně tento zájem začínal mít přesah. Navíc byli v Ratíškovicích i další milovníci hub. Nastal rok 1978. „Byl jsem tehdy právě na montážích v Teplicích, v severních Čechách, kde jsem navštívil tamní výstavu hub,“ připomíná známý slovácký houbař.

Zdroj: Deník / Petr Turek

Doma pak zaktivizoval místní sdružení Československé strany lidové a zahrádkáře, aby uspořádali podobnou akci také v Ratíškovicích. Tehdy pod názvem Výstava hub, ovoce a zeleniny. Zrodila se i takzvaná mykologická úderka, která se stala základem pozdějšího mykologického kroužku, jeho se Václav Koplík mladší se stal prezidentem. „Kroužek se postupně rozrůstal a s tím se rozšiřovaly i jeho aktivity,“ podotýká Koplík.

Zdroj: Deník / Petr Turek

V současnosti tak má už zhruba třicítku členů. „Je zajímavé, že nyní je už většina z okolí Ratíškovic. Máme dokonce členy až z Uherského Hradiště, Veselí nad Moravou nebo Moravského Písku,“ přibližuje prezident. Ratíškovičtí mykologové tak postupně kromě výstavy uspořádali i další akce, jako degustaci nakládaných hub, odemykaní či zavírání lesa. Právě odemykaní lesa se už pomalu blíží, tentokrát bude spojené s oslavou jubilea hned několika členů.

Zdroj: Deník / Petr Turek

Když se ale Václav Koplík vrátí do minulosti, tak připomíná jeden velký zlom. „Nastal ještě když jsem dělal na šachtě, kdy jsem i sbíral známky s houbovou tématikou. Jeden kolega mě navnadil, abych ke sbírce dodal příběh. Tak jsem začal sbírat i zajímavosti k jednotlivým houbám,“ svěřuje se ratíškovický mykolog s tím, že se tak i více zajímal o historii výskytu a sběru hub v regionu.

Zdroj: Deník / Petr Turek

Časem se stal dokonce houbovým poradcem pro lidi z obce i okolí. Ti mu nechávali a také stále nechávají na schodech domu houby, které sami dobře nepoznají, ale chtějí vědět, jak se vlastně jmenují. Houby jej navíc neopouští ani na dovolené. „Nejsem sice dovolenkový typ, ale i když jsme byli u Balatonu, tak jsem některé tamní houby chtěl prozkoumat. A tak jsem na nich vyzkoušel i nový mikroskop,“ usmívá se Koplík.

Zdroj: Deník / Petr Turek

Ale nejvzácnější úlovky objevil doma. „Patrně největším přínosem pro mykologii je nález a popsání hřibu meruňkového – žlutavé formy. Je to první samostatný taxon popsaný Vladimírem Antonínem z brněnské mykologické poradny a profesorem Engelem z Berlína. Jeho holotyp je uváděn z Dúbravy v okolí Ratíškovic,“ říká ratíškovický znalec.

Zdroj: Deník / Petr Turek

Podobnou hodnotu má podle něj i nález velice vzácné muchomůrky jarní. „Pokud se uvádí v českých a slovenských atlasech, tak s lokalitou jižní Morava, a to kvůli utajení,“ podotýká Koplík.

Zdroj: Deník / Petr Turek

Dále se mohl podílet na pro Českou republiku prvonálezu hřibu Dupainova, což je celoevropsky chráněná a vzácná houba. Dalšími významnými nálezy jsou battarovka Stevenova, běločechratka trojbarvá, ryzec lilákový i hřib sírový. „Beze chvály všechny tyto houby šly přese mne k určení renomovanějším a uznávanějším odborníkům,“ říká skromně prezident ratíškovického Mykologického kroužku.

Zdroj: Deník / Petr Turek

Tomu už i v rodině vyrůstá nástupce, nebo spíše nástupkyně. „Dnes jsme se byli s vnučkou podívat na ohnivce šarlatové, kterých už roste poměrně hodně. Bylo to zábavné. Jednak jsme houby našli a také si je vnučka mohla namalovat,“ přibližuje Koplík.

Zdroj: Deník / Petr Turek

Zároveň dodává, že kromě zmíněných ohnivců se už v lesích vyskytují také jedlé kačenky české. „To jsou houby, které vyrůstají obvykle až s prvním jarním dnem. Nyní se objevily ale už minimálně o čtrnáct dnů dřív,“ doplňuje. 

Zdroj: Deník / Petr Turek