Marek Jaštík hájí vacenovickou branku i místní víno. Je svěží a aromatické, říká

Zdroj: Archiv M. Jaštíka

Zároveň představil specifika vacenovického vína. „Je svěží, aromatické a ovocné. Trať Vihohrádky a zdejší půdy mají svůj potenciál. Ze starších výsadeb jsou dokonce některá vína s minerálními látkami. Hlouběji se totiž určitě nachází to, co dává našim vínům něco navíc,“ upozorňuje vinař. Podle něj se směrem k Náklu mimořádně daří burgundským odrůdám, Chardonnay, Rulandskému šedému i bílému nebo Ryzlinku rýnskému či Aureliu. Hosty a milovníky vína vítá v nedalekých Žlébkách. „Naše sklepní ulička je menší a relativně mladá. O to víc se ale místní vinaři věnují lidem, kteří sem přijdou. Je to více osobnější než v turisticky vyhlášenějších vinařských oblastech,“ poukazuje Jaštík.

Zdroj: Deník / Petr Turek

Také Vacenovičtí v poslední sezoně zaznamenali výrazný nárůst cykloturistů, kteří měli zájem právě o zdejší víno. Na ně se připravovali dlouhodobou a rozmanitou prací. „Každý rok je především vzhledem k počasí jiný a přináší různá úskalí. Například loni začalo pršet před vinobraním i během něj. Takže se musely hrozny rychle posbírat. Na to jsme už ani nebyli příliš zvyklí, protože v předchozích letech bylo spíše sucho a na vinobraní pěkné počasí, takže se mohly hrozny sbírat průběžně po určitých intervalech,“ popisuje rozdíly vacenovický vinař.

Loni tak bylo všechno mnohem hektičtější. „To ještě umocnil koronavirus. Navíc pro vinaře nebezpečný i tím, že ten kvůli němu může na delší čas přijít o čich a necítí pak ani vůni vlastního vína,“ přibližuje loňské zkušenosti vinařské obce Jaštík.

Zdroj: Deník / Petr Turek

Rozšíření vinohradů a rozvoj vinařství mu ještě ukrojily z volného času. „Ve vinohradě dělá otec, v posledních letech se zapojuje i mamka. V poslední letech jsme vysadili dost nových vinohradů, a ty pak dostávají přednost fotbalem. Navíc v sedmatřiceti už moc velkou parádu na hřišti neudělám. Už je to vyloženě jen hobby,“ svěřuje se dlouholetý gólman.

Zdroj: Deník / Libor Kopl

Jako nejvyšší soutěž si zachytal krajský přebor, a to doma ve Vacenovicích a jednu sezonu i v sousedních Ratíškovicích. Postupně si však prošel všechny krajské i okresní soutěže. Mnohokrát si vychutnal i neopakovatelnou atmosféru derby s Ratíškovicemi či Miloticemi. „Oproti ostatním to byly nesrovnatelné zápasy. Bývaly docela vyhecované. Spousta hráčů už v mládežnických kategoriích působila v Ratíškovicích. Když se tam pak hrála druhá liga, tak byli u nás na hostování. Rivalita tak byla daná i tím, že jsme se mezi sebou hodně znali,“ vysvětluje brankář červenobílých.

Zdroj: Archiv M. Jaštíka

Po práci ve vinohradě i ve sklepě, fotbalových trénincích a zápasech mu pak už nezbývá mnoho času na dovolenou. „Snažíme o ni ve volných chvílích. Obecně to bývá volnější v zimě, ale s naší malou to zatím na hory není. Vyrazíme tam až bude větší,“ dodává Jaštík.