Předchozí
1 z 5
Další

Josef Korvas.Zdroj: archiv J. Korvase

U házené nebo běhu jeho sportovní nadšení ale nekončí. Cyklistika, alpinismus nebo atletika. Korvas se doposud aktivně věnuje hned několika sportům. „Rekreačně jsem hrával ještě volejbal. Je to pěkný sport, i když v našem věku už je to hlavně společenská událost. Líbí se mi, že mohou hrát muži a ženy dohromady. Osobně si ale myslím, že jakýkoliv pohyb, i když jen rekreační, je dobrý,“ uvádí.

Josef Korvas.Zdroj: archiv J. Korvase

Aktivně však netráví čas pouze v roli sportovce. Hodonínskému atletickému klubu, kde dříve trénoval mládež, pomáhá jako rozhodčí, ve Vnorovech zase vede dětský sportovní kroužek. Třináctým rokem pořádá také běžecký závod Vnorovská desítka. „V našem regionu jde o věhlasný závod, kterého se účastní přes šest set běžců. Tři roky jsme pořádali také olympijský běh, který se běhá v jeden den zhruba na osmdesáti místech,“ vysvětluje sportovní nadšenec.

Josef Korvas.Zdroj: archiv J. Korvase

Kdyby měl vybrat, jaký sport je u něj na prvním místě, jednoznačně by zvítězil běh. Láskou k němu nakazil i své dvě dcery. Ta starší, Tereza, dokonce získala v mládežnických kategoriích na domácích šampionátech několik medailí. Kromě toho je v současné době členka reprezentačního týmu silniční cyklistiky a stále má šanci zabojovat o účast na olympijských hrách v Tokiu, které se přesunuly na červenec příštího roku. „Olympiáda je snem každého sportovce. Terku podporuji, ale nikde není psané, že to musí vyjít,“ říká Korvas.

Josef Korvas.Zdroj: archiv J. Korvase

Právě se starší dcerou absolvoval v únoru cestu do Santiaga de Compostela. Nešlo ale o klasickou pouť, Korvasovi ji totiž společně uběhli za osm dní. „Jednu únorovou sobotu mi dcera napsala, že má pro mě výzvu, a tu další už jsme seděli v letadle. Takhle začala naše pouť z portugalského Porta do španělského Santiaga de Compostela, která měla nakonec necelých tři sta kilometrů. Na první místo bych ale v tomto případě neřadil sport. Šlo hlavně o vyčištění hlavy, poznání nových lidí a hlavně sama sebe,“ popisuje Korvas. Průměrně tak museli každý den uběhnout 36,5 kilometru. Vzdálenost o šest kilometrů kratší, než měří klasický maraton.

Josef Korvas.Zdroj: archiv J. Korvase

Na podobně fyzicky náročné zážitky je ale Korvas zvyklý, za sebou už má i výstup na Matterhorn nebo Mont Blanc. „Ve směsi všech aktivit se nedá říct, co bylo nejobtížnější. Každé bylo náročné jiným způsobem. Cesta do Santiaga ale trvala nejdéle. Běželi jsme osm dní, všechny věci jsme měli v batohu. Řídili jsme se tím, že co nemáme, nepotřebujeme,“ povídá. A jaké další výzvy Korvas plánuje? „Dcera mě přemlouvá, ať s ní znovu vylezu Matterhorn. Lezl jsem tam už dvakrát. Jednou se to nepodařilo, podruhé ano. Vydat se tam potřetí, navíc s dcerou, by mohl být můj další cíl,“ popisuje. Rozhodně chce ale sportovat tak dlouho, dokud mu to zdraví dovolí. „Rád bych běhal desítku i v sedmdesáti,“ dodává.

ELIŠKA NOVÁKOVÁ