Otužilec Antonín Krejčiřík z Lužic si zaplaval vedle ledu i v bazénu na poušti

Otužilec a zimní plavec Antonín Krejčiřík.Zdroj: Deník/Petr Turek

Jak říká, v současném pandemickém období si otužování v Lužicích, v tamní zatopené těžební jámě oblíbili plavci od Hodonína až po Břeclav. „Chodí sem i přes víkend. Líbí se jim zdejší molo, které nechal udělat ještě bývalý starosta Jara Kreml,“ pokračuje Krejčiřík.

Otužilec a zimní plavec Antonín Krejčiřík.Zdroj: Deník/Petr Turek

V současnosti je podle něj voda u bývalé lužické cihelny poměrně teplá. „Má šest až osm stupňů, takže už nezebou ruce,“ usmívá se zimní plavec. Ten do studené vody vstupuje každý den i s kardiostimulátorem i s plicní nemocí. „Co mám dělat? Dýchám, žiju,“ podotýká skromně.

Otužilec a zimní plavec Antonín Krejčiřík.Zdroj: Deník/Petr Turek

Když byl mladší a dělal u naftařů. „Na půl roku jsem se dostal pracovně i do Iráku,“ říká Krejčiřík. Nezapomíná ani na nevšední zážitek, kdy si tam mohl zaplavat v bazénu uprostřed pouště. Kromě působení u naftařů si posléze vyzkoušel na deset let i práci ve stavební firmě.

Otužilec a zimní plavec Antonín Krejčiřík. Zdroj: databanka DeníkuZdroj: Deník/Petr Turek

V důchodu si užívá otužování i pobytu ve vinohradu. Před pěti lety se mu ale stalo zimní plavání téměř osudné při tradičních závodech v Pardubicích. Lednové Labe mu připravilo drsný zážitek. Deset metrů před cílem se mu totiž zastavilo srdce. Díky pomoci blízkých závodníků, záchranářů a především zdravotníků pardubické nemocnice se naštěstí nakonec podařilo zachránit život usměvavého a družného plavce.

Po osudovém zimní plavání si dal Krejčiřík dvouměsíční pauzu, než opět vstoupil do studené vody. V ní si doposud užívá se svém oblíbeném Lužáku každý večer.