Učí figurální kresbu, monotypy vytváří i ve vaně. Je to intuitivní, říká Bulava

Když přijal nabídku nainstalovat expozici do foyer hodonínského kulturního domu, tak se rozhodoval, jaká díla představí. „Protože teď v Galerii výtvarného umění prezentuji objekty a výstava se zároveň věnuje malbě, říkal jsem si, že by bylo dobré prezentovat plošné práce,“ přibližuje Bulava, který do Hodonína přišel před jedenácti lety a rok tady také bydlel.

Zdroj: Deník / Petr Turek

Jeho současná výstava se jmenuje Monotypy. „Jsou to různé otisky akrylových barev. Inspiračními zdroji jsou zrcadlení nebo chvíle, kdy dojde k nějaké zajímavé estetické náhodě na papíře. Práce, které tady vystavuju jsou intuitivní. Není to tak, že bych měl dané téma nebo kompozici, ale ty kompozice často vznikají náhodně,“ svěřuje se autor.

Zdroj: Deník / Petr Turek

Ten pak barvu různě vymývá, či dokonce i ve vaně sprchuje tak, aby kompozici ještě vylepšil. „Každopádně jsou to intuitivní práce,“ podotýká Bulava, který se monotypům věnuje poměrně dlouho.

Zdroj: Deník / Petr Turek

Dokonce různé miniaturní monotypy vytvářel už na Střední uměleckoprůmyslové škole v Opavě, kde studoval průmyslový design. „Inspirační osobností pro mě byl Vladimír Boudník, známý český grafik, s jehož pracemi jsem se setkal při výuce dějin umění. Právě Boudníkovy monotypy velmi obdivuju,“ uvádí hodonínský středoškolský pedagog, kterého dlouhodobě zajímají struktury kamenů. „Ty poté trochu transformuji do surrealistického detailu,“ podotýká Bulava.

Zdroj: Deník / Petr Turek

Ten měl přitom na vysoké škole na první pohled trochu jiné zaměření. Na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně totiž studoval v ateliéru Michala Gabriela sochařství. „Ale například na výstavě v Galerii výtvarných umění je i má instalace s kopírovaným kamenem,“ připomíná výtvarník, který má za sebou minimálně neobvyklé tvůrčí období.

Zdroj: Deník / Petr Turek

To výrazně ovlivnila pandemie koronaviru. „Nejdřív to bylo samozřejmě velice těžké v tom, jak postupovat ve výuce na dálku, když vyučuji figurální kresbu. Se studenty jsem si ale přeposílali práce a nakonec tato forma fungovala velice dobře,“ říká pedagog.

Zdroj: Deník / Petr Turek

Omezené bylo ale také cestování i samotné fungování ve veřejném prostoru. Určitou izolaci ale podle něj mohli výtvarníci také využít a měli více času na tvůrčí práci. „Odpadly vernisáže a společenské dění, což ale spíše odvádí pozornost. Takže to byl až zlatý čas pro výtvarnou činnost,“ pousmál se Bulava.

Zdroj: Deník / Petr Turek

Dál se ale snaží o to, aby jeho studenti vystavovat mohli. A to jak díky spolupráci s Galerií výtvarného umění, tak po vzniku školní galerie. „Odezvy byly vždy pozitivní. Vystavovat v oficiální galerijním prostoru byla vždycky pro studenta velká odměna. Věřím tomu, že spoustu studentů, kteří tam prezentovali svou práci, to potom povzbudilo k další činnosti,“ je přesvědčený učitel, který v minulosti získal například cenu ateliéru malířství Petra Veselého nebo děkana Fakulty výtvarných umění VUT v Brně.

Zdroj: Deník / Petr Turek

Domnívá se, že talentů neubývá a procento studentů, kteří se po střední škole vrhnou na volné umění a dělají ho s láskou, je pořád stejně. „Pokud se od nás studenti hlásí na vysokou, tak jdou na pedagogickou fakultu. Nyní se dokonce podařilo, že se naše studentka užité malby Iva Davidová dostala do Brna na fakultu výtvarných umění do ateliéru malířství, což je velký úspěch. A maturantka grafického designu Julie Černá na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou,“ upozorňuje na velké talenty šestatřicetiletý pedagog a výtvarník Bulava.

Zdroj: Deník / Petr Turek