Předchozí
1 z 3
Další

Václav Hučík z Blatničky.Zdroj: archiv

Mezi nimiž se také sám ocitl. Při podnikání totiž přišel v exekucích o dům. I tyto negativní zkušenosti se ale snažil využít. Stál totiž u zrodu České asociace povinných. „Je to asociace dlužníků, která je jakousi protiváhou Exekutorské komory a České asociace věřitelů,“ říká Václav Hučík, nyní emeritní prezident sdružení, které úředně funguje čtyři roky. Mimo jiné nabízí v pracovní dny i SOS linku pomoci.

Důvod byl pro něj jasný. „Špatné zákony pro dlužníky právě způsobovaly loby exekutorů a věřitelů. Proti nim nebyl nikdo, na koho by se mohla obracet televize či noviny,“ připomíná za nedlouho šedesátník. Toho předtím znali lidé na Slovácku především coby lidového vypravěče, kandidáta na senátora či stavitele kapličky svaté Ludmily.

Václav Hučík z Blatničky.Zdroj: archiv

Právě postoj k legislativě stál za vznikem asociace, která má stále sídlo právě Blatničce. Tedy obci, kde žije ani ne pět set obyvatel. „Asociaci jsem zakládal pro to, že jsem chtěl změnit zákony, které jsou nemravné stejně jako úroky,“ přibližuje Hučík.

Bezmoc a beznaděj, které panují mezi dlužníky, si zažil i na vlastní kůži. Nic na tom nezměnilo ani to, když pracoval pro obci. „Ta mi dala minimální mzdu. Odvedla za mě sociální a zdravotní pojištění. Exekutor ale i z toho výdělku část strhne, takže mi nechal ještě menší minimum. Jsou to třeba tři či čtyři tisíce korun, které jdou exekutorovi. Kdyby to šlo aspoň věřitelovi, tak by mi to bylo milejší,“ popisuje vlastní zkušenosti s dluhovou pastí.

Václav Hučík z Blatničky.Zdroj: archiv

Člověk tak sice pracuje, ale vlastně nesplatí ani korunu. „Navíc se exekuce různě překupují, jedna se třeba rozdělí na další tři. Jsem tak v dluhové pasti. Čerpám od společnosti, které to chci ale nějak vrátit,“ říká Hučík.

To byl také případ záchranné akce pro pár lidí na ulici ve Velké nad Veličkou. „Z dlužníků se rekrutuje velká část bezdomovců. Ti se jimi stávají v návaznosti na to, že někdy o něco přišli,“ upozorňuje muž z Blatničky.

Podle něj ale sociální systém v České republice střechu nad hlavou lidem zajistí. Vyžaduje ale dodržování některých pravidel. „Tvrdím, že se člověk nestane bezdomovcem jen nepřízní osudu, ale že jde o životní styl. Přesto jsem chtěl pomoci ve Velké, a to především kvůli Monice, která měla podlomené zdraví a potřebovala se na zimu někde zahřát,“ vysvětluje Hučík. Pro pár v největší obci Horňácka maringotku sehnal, avšak Moniku už před zimou neuchránila. Ta v době příjezdu maringotky na velické náměstí zápasila o holý život v nemocnici. Odtud se žel již živá nevrátila.