Věřil byste v mládí, že se ještě v osmatřiceti podíváte na olympiádu?
Určitě ne. Neřekl bych to ani před čtyřmi lety. Začínal jsem s kariérou později, možná tak nejsem moc opotřebovaný. Beru jako úspěch, že jsem se do Tokia dostal. Tentokrát byla kvalifikace na olympiádu nejtěžší, jakou jsem zažil, protože byla rozdělená do dvou let a spoustu oštěpařů mělo kvalitní výsledky.

Sledoval jste napjatě žebříček pro Tokio, jestli se na olympiádu probojujete?
Díval jsem se na něj a měl to celkem propočítané. Věděl jsem, že k jistotě potřebuju, abych hodil na mistrovství republiky přes osmdesát metrů, což se mi podařilo snad hned prvním nebo druhým pokusem, takže jsem byl v klidu.

Jak se do Tokia těšíte?
Moc. Olympiáda je přece jenom sváteční záležitost a jako atleti máme jen jednu vrcholnou akci za rok. Těším se navzdory omezením a i když vlastně sami přesně nevíme, jak to bude vypadat.

Romana Maláčová pojede na svou druhou olympiádu.
Nejsem labilní, jak si myslí trenéři. Vše jsem si vybojovala sama, říká

Snad už vám nic nezabrání v účasti jako v posledních letech nemoc a zranění. Neuvažoval jste kvůli těm peripetiím o konci kariéry?
Nemám to tak, že bych extra plánoval. Rozhoduji se podle pocitů. Vždycky, když jsem přemýšlel, jestli pokračovat, byl pro mě strašně podstatný pocit, že mě to pořád celé baví. Pokud pocit přetrvá a budu zdravý, pojedu dál.

Takže tohle nemusí být vaše poslední olympiáda?
(smích) Trošku popřu, co jsem řekl, další olympiádu opravdu neplánuju. (smích) Už teď věk dost cítím.

Co vás ještě čeká před olympiádou?
Čtrnáct dní jsem teď trénoval v Nymburku. Snažil jsem se potrénovat, protože jaro bylo náročné. Za měsíc a půl jsem absolvoval sedm závodů.

Ondřej Sukup (na snímku ještě v dresu brněnské Zbrojovky) je novou posilou hodonínských fotbalistů.
Hodonín opět útočí na postup. Ještě ale neví, jestli na domácím hřišti

Jaké máte ambice na olympiádě?
První, co mě čeká, bude kvalifikace, takže půjde o to dostat se do finále. Pak se budu dívat dál. Myslím, že kvalifikace bude dost obtížná.

Zdá se ale, že formu v této sezoně máte. Už čtyřikrát jste hodil před osmdesát metrů…
Sezona jde dobře a necítím se zle. Mám nějaké problémy s achilovkama, ale to už k mému věku patří. Je trošku ošemetné, že jak jsem předtím pořád jen závodil, tak na olympiádě mě čeká první závod po měsíci.

Před třemi týdny zasáhlo i váš rodný Hodonín tornádo. Je rodina v pořádku?
Nejbližší ano, nás to minulo, bydlíme v jiné části Hodonína, pár známých to ale zasáhlo, stejně tak atletický klub a základní školu, kam jsem chodil. Přijížděl jsem do Hodonína hodinu po tornádu a nebylo to jednoduché. Někteří prožívají těžké chvíle.