Poslanci v pátek neschválili parametrické změny důchodového systému. Opoziční řečníci se střídali u pultíku tak dlouho, až vyhrazený čas vypršel. To by nebylo až tak překvapivé. Podstatné sdělení zaznělo z úst předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové: „Hnutí ANO podpásovky kabinetu Petra Fialy v případě, že se dostane do vlády, napraví.“ Andrej Babiš byl ještě přímočařejší. V debatě Deníku prohlásil, že všechny daně, které se konsolidačním balíčkem zvýší, zase vrátí na současnou úroveň.

V úterý dokonce řekl, že by kromě fidorek a chlebíčků také „zakázal nové investice do IT sektoru“. A nepochybně by se pustil do boje za zrušení či přepracování migračního paktu. Mimochodem v tomto bodě měl pravdu, když zpochybnil slova ministra vnitra Víta Rakušana, že jako premiér podpořil rámcovou pozici, z níž současná evropská dohoda vychází. Ve vládou schváleném dokumentu z 20. října 2020 se píše: „ČR bude během projednávání usilovat o odstranění povinnosti podílení na redistribuci osob, ať už formou relokace či dle odpovědnosti stanovené při sponzorování návratů“.

Babiš se v tomto směru takřka shoduje s europoslancem za ODS Alexandrem Vondrou, který v ČT uvedl, že Evropský parlament by mohl být ještě radikálnější než ministři, protože ho ovládají „levicoví vítači“. Šéf ANO tedy ví, že v tažení proti povinné solidaritě a jakékoli relokaci migrantů nebude osamocen.

Toto téma bude rezonovat a Babiš k němu přidá i další, a to ukrajinské. „Ptám se, kolik nás stojí Ukrajinci. Údajně je to 45 miliard a zbraně dalších 40. Tak fajn. Akorát že čeští občané mají pocit, že pro Ukrajinu máte nekonečné zdroje, a pro ně nemáte žádné, a proto jim navyšujete daně,“ řekl minulý pátek ve sněmovně. Rozmíšky mezi českými Romy a válečnými běženci dávají tušit, že půl milionu „nových“ Ukrajinců se může stát volebním hitem.

Co když se ujme narativ, že zatímco ukrajinští starousedlíci jsou nepostradatelní pracanti, které máme rádi, uprchlíci před Putinem sem přišli proto, abychom se o ně z vděčnosti starali, aniž by oni přiložili ruku k dílu? Je to bohapustý nesmysl, vždyť téměř dvě stě tisíc z nich si tu už našlo zaměstnání, všichni někde bydlí, jejich děti chodí do školy. Přesto je český stát nechce plně integrovat. Místo aby je zařadil do sociálního systému, posílá jim peněžité dávky. Důvod je zcela pragmatický. V prvním případě by to rozpočet vyšlo na dvojnásobek. Jenže pak se nedivme, že část Romů v tom má zmatek a ptá se, proč oni jako čeští občané dostávají méně než Ukrajinci. A určitě se mezi nimi najdou tací, kteří schválně odpoví: „Protože jsme tmaví a oni bílí.“

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek pro Deník uvedl: „My bychom měli zajistit rovnost před právem pro všechny menšiny a neměli bychom zvýhodňovat nebo znevýhodňovat kteroukoli z nich. Všichni mají stejné příležitosti, ale také povinnosti. A kdokoli poruší zákon, musí nést odpovědnost, a je úplně jedno, k jaké menšině patří.“ Jenže to se snadno řekne, ale těžko promítá do praxe. Andrej Babiš po prezidentských volbách řekl, že na svou stranu přetáhne velkou část voličů SPD, KSČM a všechny Romy.

Podle posledního průzkumu volebních preferencí Medianu, který hnutí ANO přisoudil 35,5 procenta, se mu to daří. Od Kundery sice Babiš nečetl nic, ale své Čechy včetně Romů zná setsakra dobře.