Petr Pavel minulý čtvrtek podepsal novelu zákona o sdružování v politických stranách a hnutích. Tím byl legislativní proces dovršen.
A může mít dalekosáhlé důsledky na českou politickou scénu. Zakazuje totiž členům vlády, poslancům, senátorům i prezidentovi vlastnit média, tudíž provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat tisk.
Úprava se týká politiků, kteří jsou skutečnými majiteli médií, nikoliv ovládajícími osobami. Jejich zaparkování ve svěřenském fondu už stačit nebude. Obdobný paragraf zakazuje jimi vlastněným společnostem přijímání dotací a investičních pobídek. Norma se pracovně nazývá Lex Babiš II, neb šéfa opozičního hnutí ANO se citelně dotkne.
Součástí firmy Agrofert je vydavatelský dům Mafra, kam patří například Mladá fronta Dnes, Lidové noviny nebo Rádio Impuls. Pokud Andrej Babiš touží po premiérském comebacku, bude se muset svého mediálního impéria vzdát. Probleskly informace, že Mafra bude na prodej zároveň s pardubickou Synthesií z jeho fondu.
Horkými zájemci jsou Michal Strnad ze zbrojařského kolosu Czechoslovak Group a investor Karel Pražák. Případní kupci vědí, že se Babiš mediální divize zbavit musí, pročež výdělečný kšeft z toho nebude. To ho jako celoživotního obchodníka a škroba bude hodně bolet.
Ještě víc bude muset počítat v případě zemědělské a potravinářské části koncernu. Jeho celkový zisk za rok 2022 byl skvělý. Z předloňských 5,8 miliardy stoupl na bezmála třináct miliard. Tržby vzrostly ze 184,8 na 245 miliard korun. Babiš bude stát před rozhodnutím, zda dá přednost své firmě, nebo státu, který by mu ji mohl nahradit.
Jenže většina kroků, v nichž mají prsty čeští politici, není osudová. Zákonodárci nezahrnuli do novely internetové vysílání, a tak si Babiš může ponechat server idnes se všemi podcasty i „televizí“. Navíc Mafru určitě neprodá nikomu, kdo by ji v předvolební kampani použil proti němu. A jeho výdělečné chemičky žádné dotace nepotřebují, takže ani v tomto směru nešlo o trefu do černého.
Přesto bude zajímavé sledovat, čemu dá Andrej Babiš přednost.
