O prvním zářijovém víkendu obsadili Římský vrch nad Pasohlávkami už počtvrté germánské kmeny a římští legionáři. Živý a moderně uchopený program Archeologického ústavu Akademie věd přilákal na jedno z nejcennějších archeologických nalezišť v zemi už poněkolikáté více jak tisícovku lidí. Velkou část z nich tvořily děti. Rodiče některé z nich po skončení sobotního programu doslova museli od vojáků odtrhávat. To, co rozhodně nechtěly, bylo totiž odejít domů.

Římský vrch u Mušova obsadili barbaři a Římané. Po čtvrté se zde konal festival Germania Subacta.
Germáni s Římany remizovali. Mír po bitvě u Pasohlávek stvrdili darováním synů

Bývá tomu stejně i po zvonění při hodinách dějepisu ve školách? Dozvědí se děti, z jakých důvodů se roztříštěné a často znesvářené germánské kmeny spojovaly? Tuší třeba, v čem spočívala římská vítězná taktika? Nebo se zkrátka jen tupě učí nazpaměť přesné letopočty, které v okamžiku dopsání písemky vesele zapomenou? Znají spojitost a návaznost historických událostí, nebo si nejsou s to informace dohromady poskládat? A opravdu jsou často tolik zesměšňované neznalosti notoricky známých faktů na vině pouze oni?

Můžeme se přít o nastavení osnov a pravdu si mezi sebou přehazovat jako horký brambor. Nicméně nedostaneme-li se dál, než k vyškrtávání či přepisování neaktuálních milníků z učebnic, bezesporu v dětech žádný zájem nevzbudíme.