Místo sedmi už jen dva dny v týdnu. Nezadržitelně se přibližuje konec provozu osobních vlaků v pracovních dnech mezi Hodonínem a Kobylím, který má nastat už jedenáctého června.

Vlaky jezdící na této trati přitom spojují cestující, kteří nastupují jak v okresním čtyřiadvaceti tisícovém městě, tak ve vinařských více než tříapůltisícových Mutěnicích, Čejči s třinácti sty obyvateli i dvoutisícovém Kobylí. Dál se mohou cestující dostat až do Zaječí, tedy na důležitý koridor mezi Břeclaví a Brnem.

Pádné argumenty mají obě strany. Ta krajská chce ušetřit miliony a vlakové spoje ve všední dny škrtnout a ponechat tam veřejnou dopravu na autobusech. Svou pravdu mají ale i ti, kteří chtějí současnou frekvenci vlaků zachránit, případně ještě zintenzivnit.

Na jedné misce vah je nákladnost přepravy často „jen“ desítky cestujících a výhledová nutnost modernizovat na trati vozový park. Na druhé jsou hlavně středoškolští studenti, pracující i penzisté, kteří zdejší spoje využívají a počítají s nimi i do budoucna.

Plánovaný zbytkový víkendový provoz není ideální ani pro rozvoj zdejší, především vinařské turistiky. Milovníci vína totiž míří do Mutěnic a okolí většinou už v pátek. V sobotu dopoledne, kdy má pro ně přijíždět první vlak, v regionu už minimálně půl dne jsou.

Za tím vším se navíc skrývá další, zřejmě ještě podstatnější problém. Přes částečnou modernizaci neelektrifikované trati, kdy například přejezdy doplnily nové závory, se její atraktivita snižuje. Zcela viditelné je to na nákladní dopravě. Často i poměrně nové průmyslové zóny vznikají mimo dosah železnice. Podobně ani u nových parcel určených pro výstavbu rodinných domů se příliš nepočítá s jejich napojením na dráhu například v podobě vzniku nové zastávky nebo posunu stávající.

Vše tak jen jednoznačně ústí k dalšímu posílení automobilové dopravy v oblastech mimo větší městské aglomerace. Přitom se ukázalo i v zahraničí, že lidé dokážou preferovat cestování vlakem. To nedávno potvrdily výrazně zlevněné jízdenky u sousedů v Německu.