Sluneční paprsky si oblíbily jižní Moravu více než jiné částí republiky. Nejvíce dopadají na Hodonínsko a Břeclavsko, kde díky tomu hojně rostou sluneční elektrárny. Stavět solární systémy je podle Jiřího Dvořáka z Ligy Ekologických Alternativ výhodné nejen pro firmy, ale i domácnosti, a do budoucna i pro města a vesnice.

Proč se stavějí v tak hojné míře solární elektrárny na Hodonínsku?
Je to tím, že jižní Morava je pro provoz těchto elektráren optimální, zejména oblast v okolí Hodonína a Břeclavi. Pokud se elektrárna o stejném výkonu postaví například v severních Čechách, její výkon je i o pětinu nižší. Zároveň je to exkluzivní solární lokalita pro druhý způsob využití energie Slunce - solární termiku, tedy systémy pro ohřev užitkové vody či na podporu vytápění. V tomto případě by ale využití mohlo být v kraji podstatně vyšší.

Na Slunci tak mohou vydělat i domácnosti?

Člověk sice investuje zhruba sto tisíc korun do základní verze systému pro ohřev užitkové vody ve čtyřčlenné domácnosti, pote má však - na rozdíl od plynu, jehož ceny už jen porostou - jistotu minimálních provozních nákladů. Ty dělají asi dva tisíce korun ročně na servis systému odbornou firmou. Jedná se tak o lukrativní investici, která domácnosti připraví zhruba polovinu teplé užitkové vody, se zhruba osmiletou návratností při třicetileté životnosti systému, která může být ještě finančně zajímavější, získáte-li poměrně jistou nenárokovou dotaci od státu. Čili je to zajímavější než například stavební spoření. Navíc máte jistotu, že peníze nikdo nezpronevěří, protože kolektory budou na vaší střeše či pozemku.

Víte, kde se na Hodonínsku plánují další solární elektrárny?
O plánech se neradi bavíme, za ty roky jsme jich slyšeli tolik, že by zde nyní muselo být stokrát více elektráren. Pro názornost: k prvnímu lednu loňského roku u nás existovalo sedmadvacet elektráren s celkovým výkonem 0,35 MWp (megawattpeak). K prvnímu říjnu letošního roku je jich už 761 s výkonem 15,71 MWp. Vypadá to, že jich je docela hodně, ale podstatnou část, odhadem minimálně tři sta, tvoří malé elektrárny na rodinných domech s výkonem do pěti kilowatu, které investoři pořídili s vidinou lákavé dotace . Na tu však, na rozdíl od příspěvku na solární termické systémy, nedosáhl každý.


Co stojí za takovým nárůstem?
Za podstatný boom fotovoltaik během letoška mohou rovné podmínky pro každého. Zatímco vloni byla solární elektrárna pro investory v naprosté většině zajímavá jen v kombinaci výkupních cen či zelených bonusů (Příspěvek výrobci energie z obnovitelných zdrojů, pozn. red.) a nenárokových dotací, letos má každý stejnou šanci na slušnou ekonomiku - výkupní ceny jsou letos garantované na dvacet let a s meziročním nárůstem dvě až čtyři procenta. U loni zprovozněných elektráren byly ceny garantovány jen na patnáct let a bez garance meziročního nárůstu.

Jaký výkon mají elektrárny na Hodonínsku v rámci celé republiky?
Po spuštění systému o výkonu 2,1 MWp koncem října v Dubňanech lze říci, ze zde bude zhruba jedna šestina výkonu instalovaného v ČR, což není zrovna málo, že?!

Jsou významné pro zemi v množství vyrobené energie?
Stále jsou zatím málo významné…

Nyní staví elektrárny spíše firmy, může to být výhodné i pro obce?
Zatím nevíme o žádné elektrárně, kterou by si na Hodonínsku či v celém kraji nechala postavit obec. Je to stále ještě drahá investice při napnutých obecních rozpočtech. Hodně sídel své záměry odkládá - díky vidině dotace - na pozdější dobu. Jedinou reálnější šancí na příspěvek je výzva z operačního programu Životní prostředí připravovaná na začátek příštího roku, kde by mohly města, vesnice a jejich sdružení získat až dvacet procent investičních nákladů. Osobně si ale myslím, že úspěšných žadatelů nebude mnoho. A navíc nelze přehlédnout fakt, že každá dotace prodraží investici. U fotovoltaiky, která je známá pravidlem „hodně investovat, dlouho čekat na jisté výdělky“, to platí dvojnásob. Jenže starosta či zastupitel by měl být také ekonom. V současné době je efektivnější využít spíše úvěru, kdy banka může půjčit až devadesát procent investice. Problém je i fakt, že lidé na radnicích mají časově omezený mandát pro rozhodování o dlouhodobé, dvaceti i víceleté investici. To však neznamená, že obce z elektráren nic nemaji. Firmy jim přispívají do rozpočtu částkou třeba sto tisíc korun ročně za megawattu instalovaneho výkonu.

Je zřejmé, že solární systémy mají budoucnost. Jak je důležité, je stavět elektrárny?
Solární elektrárny mají velký potenciál, zejména pro budoucnost. Na rozdíl od tepelných a jaderných elektráren mají potenciál místního zdroje, čili lze je stavět téměř všude. Do budoucna se budou výkupní ceny elektřiny z nově postavených slunečních elektráren pro konečného spotřebitele snižovat, zlevní i základní komponenty – solární panely, naopak konvenční energie se rok od roku nejen pro domácnosti zdražuje. Odhaduji, že v horizontu osmi až dvanácti let by mohla být sluneční elektřina levnější.

Související článek:

hodoninsky.denik.cz/zpravy_region/ministr-priplaci-lidem-na-solary20081022.html