Za války otec odešel i s manželkou do Izraele. I přesto ale v malém Joshuovi zůstala láska k zemi, ze které přišli jeho rodiče. „Doma se mluvilo česky. Tatínka si ale nepamatuji, zemřel, když jsem byl malý chlapec,“ posmutní.
Od maminky ale o Čechách slýchaval. Z kultury má nejraději knihy. „Čtu česky. Mám rád starší autory, jako jsou Hašek, Čapek nebo Kafka. Líbí se mi ale také například novější Kundera,“ odtajňuje Rezek.

Do města, kde vyrostl jeho otec, se poprvé podíval teprve před pár lety.
„Strážnici jsem navštívil před osmi lety. To ale ještě nebyla synagoga tak pěkně opravená,“ usmívá se Rezek.
Tomu se líbí jak Strážnice, tak i celá Česká republika. „Strážnice je podle mě moc hezké městečko. Mám ale také rád Prahu. Ta je moc krásná a navštívil jsem ji už několikrát. Nemám k ní ale citový vztah,“ zamýšli se Rezek.

Na otázku, jestli už ochutnal české pivo, se potutelně usmívá a dodává, že není moc velký pivař. „Dal jsem si jen dvě,“říká.
Na svých návštěvách v Čechách se setkal s příjemnými lidmi.

„Pokaždé, když jsme sem přijeli, tak se k nám místní dobře chovali, pokaždé,“ zdůrazňuje. Čechy srovnává s Izraelci. „Lidé v západním světě smýšlí podobně,“ přemýšlí. Izraelský Žid si zároveň myslí, že kdyby rodiče žili, určitě by se jim současná podoba synagogy líbila.