Bývalý pilot Václav Vašek sloužil v letech 1975 až 1987 u 11. stíhacího leteckého pluku v Žatci, z toho posledních sedm let jako jeho velitel. Po revoluci byl náčelníkem stíhacího letectva federální a potom české armády. Pravidelně se jako předseda Českého svazu letectví účastní pietního aktu v Žatci.

Letos ve svém projevu při vzpomínce na letce RAF uvedl: „Ti, kteří seděli doma za pecí, či dokonce kolaborovali s německými okupanty, si mávnutím kouzelného proutku začali hrát na národní gardu a následně vás hnali před zmanipulované soudy. Jaká to absurdita! A jim podobní kolaboranti dnes přesvědčují český národ, že je ve válce, která se ho v ničem netýká. Nás, kteří veřejně vystupujeme proti této novodobé absurditě, přisluhovači premiéra Fialy a prezidenta Pavla označují za chcimíry, prokremelské šváby a dezoláty.“

Na jeho proslov zareagoval náčelník generálního štábu Karel Řehka, který se distancoval od „zneužití oficiální vzpomínkové akce“ a ukončil veškerou spolupráci se spolkem, jemuž Vašek předsedá.

Andrej Babiš by to pravděpodobně označil za známku nové totality, která podle něj zakotvila v Ústavním soudu, veřejnoprávních médiích a pochopitelně ve vládě. Dokládá to tím, že hnutí ANO nedostává patřičný prostor v České televizi a Českém rozhlase, a když už ho má, redaktoři jeho zástupce přerušují a skáčou jim do řeči. A soudy ukládají Andreji Babišovi, aby se omlouval za dehonestující a nepravdivé výroky.

Samozřejmě nejde o žádný projev totality, což ale neznamená, že spousta lidí to nevidí podobně jako lídr opozice. Předpokládám, že podobný názor má i Václav Vašek, který je mezi letci vnímán jako legenda. Opravdu si ale myslí, že vzpomínka na hrdiny je příležitostí k prvoplánové agitce? Kdyby takto řečnil na Rajchlově demonstraci, nikdo by mu to nevyčítal, ale v Žatci si to měl odpustit. A nemůže se divit, že ponese důsledky.

Pokud chcete důkaz o svobodomyslnosti v Česku, nabízím ho v podobě sporu o badatelskou učebnici Soudobé dějiny pro 9. ročník ZŠ. Je netradiční a z pohledu vedení Ústavu pro studium totalitních režimů nebo Klubu Dr. Milady Horákové „neetická a pro výuku nevhodná“.

Ministerstvo školství však v ní „neshledalo žádné zásadní chyby a nevidí důvod pro odnětí schvalovací doložky“.

Temná padesátá léta a justiční vraždy jistě nemají být relativizovány nebo zlehčovány. To ale autoři učebnice a Nakladatelství Fraus rozhodně v úmyslu neměli. „Otevírá řadu témat, o kterých se doposud děti neučily, propojuje výuku s moderními prvky a umožňuje zjistit si co nejvíce informací. Jsme proto rádi, že ministerstvo školství nesmyslnou teorii o obhajobě komunismu nepotvrdilo,“ míní jeho šéfredaktorka Radka Šmahelová.

Nová učební pomůcka jen potvrzuje, že svoboda projevu je v Česku bezbřehá.