Jak již v pátek Deník Rovnost informoval, objekt dlouhou dobu chátrá. Hasiči jej nyní částečně rozebrali. A se řeší, co dál se zbytkem. „Na místě nyní musí konat představitelé obce spolu se stavebním úřadem, kteří by měli kontaktovat majitele a dohodnout se," řekl policejní mluvčí Petr Zámečník.

Opuštěná budova leží u polní cesty na okraji Dubňan. Vlastníkem je podle veřejně přístupného registru vracovská společnost, která je v likvidaci. Na budovu i okolní pozemek je vydaný exekuční příkaz k prodeji. „Objekt nikdy nevlastnilo město. Městský úřad v minulosti několikrát vyzýval majitele, aby se o něj řádně staral a zabezpečil jej. Bohužel se tak nestalo," sdělil starosta Dubňan František Tříska.

Podle něj město v minulosti areál opakovaně zabezpečilo na vlastní náklady. Úpravy však padly za oběť vandalům a zlodějům. „Nejlepším opatřením je demolice. K ničemu takovému nemá ale město pravomoc," doplnil Tříska.

Advokát a bývalý místostarosta Dubňan Václav Novák v minulosti býval likvidátorem společností v úpadku. Za svěřený majetek nesl podle svých slov zodpovědnost. „Musel jsem jej zabezpečit, zajišťoval jsem topení, ochranu, nezbytné úpravy, aby tam nezatékalo," přiblížil Novák.

Obecně se na nebezpečné budovy může zaměřit i stavební úřad. „Pokud zjistí existenci stavby, která ohrožuje životy osob nebo zvířat a hrozí zřícením, lze využít stavebního zákona. Ten ukládá nařídit vlastníku takové stavby okamžité odstranění, hrozí-li objekt zřícením, nebo provedení nutných zabezpečovacích prací," uvedla za krajský stavební úřad mluvčí Jihomoravského kraje Eliška Windová.

K nařízení demolice může stavební úřad přistoupit až v krajním případě a pouze po odborném posouzení.

JEDNÁ ZA VLASTNÍKA

Podle brněnského likvidátora Ondřeje Malého nejsou mezi likvidátorem a majitelem nemovitosti odlišnosti. „Likvidátor jedná za vlastníka. Obecně je tam generální prevenční povinnost. Mělo by se zajistit, aby objekt nemohl třetím osobám způsobit újmu," vysvětlil Malý.

Problémem podle něj je, že likvidátoři často nemají na zajištění ostrahy či oplocení peníze. Jenom záloha při podání insolvenčního návrhu je až padesát tisíc korun. „Dovedu si představit, že by tam dal kolíky s cedulkami se zákazem vstupu a natáhl pásku. Může požádat soud o peníze na zabezpečení, ale to není tak jednoduché. A soud nemůže platit za každou firmu," dodal Malý.

Pokud určí likvidátora soud, nemůže se bez závažného důvodu tohoto pověření zříct. Na místě neštěstí i u školy se začaly objevovat svíčky a drobné dárky. Staly se také místem setkání. Lidé vzpomínají na hocha, který ve zchátralé budově zahynul.