Třetí nejvyšší počet mrtvých na kolejích: na jihu Moravy zemřelo deset lidí

V době, kdy si žena lehla do kolejiště, jel vlak podle policistů asi devadesátikilometrovou rychlostí. „Strojvedoucí rychlíku, který jel z Brna do Šumperka, začal okamžitě brzdit. Neštěstí zabránilo jen to, že žena ležela mezi kolejemi a stroj nad ní nadjel," popsala policejní mluvčí Alice Musilová.

Podle mluvčího Drážní inspekce Martina Drápala měla žena velké štěstí, že přežila. „Většina případů, kdy se lidé v kolejišti střetnou s vlakem, končí tragicky," řekl.

Jeho slova potvrzují také statistiky. Při dvanácti letošních nehodách na kolejích v kraji zemřelo deset lidí. „Pouze dva vyvázli se zraněním," dodal Drápal.

Jihomoravský kraj je podle něj výrazně nad průměrem v počtu mrtvých na kolejích. „V Karlovarském kraji zemřel od začátku roku podobným způsobem jeden člověk. Naopak nejvíc lidí, dvaadvacet, zabily vlaky ve Středočeském kraji," informoval mluvčí. 

Na jižní Moravě jsou vlaková neštěstí nejčastější v úseku mezi brněnskými Maloměřicemi a Blanskem.

Podle brněnského psychologa Jiřího Brančíka se pro sebevraždu skokem pod vlak rozhodnou častěji muži. „Ženám většinou záleží na tom, jak budou vypadat i po smrti. K takovému způsobu ukončení života se proto uchylují méně často," vysvětlil psycholog.

Podle něj mají ke smrti v kolejišti většinou blízko ti, kteří již ve svém životě klesli na dno. „Jsou to lidé naprosto vyčerpaní, kteří zažili úplný životní debakl. Nemají už ani sílu přemýšlet, jak svůj život ukončit. Jejich psychika je naprosto zničená. Často jsou to lidé závislí na omamných látkách a v době sebevraždy bývají pod vlivem," popsal osobnosti takzvaných vlakových sebevrahů Brančík.

Tito lidé ale svým jednáním neubližují pouze sobě, můžou ohrozit stovky cestujících. „Každý střet vlaku s člověkem zdrží dopravu. Tu totiž může provozovatel dráhy obnovit vždy až po skončení vyšetřování drážních inspektorů a policie," popsala mluvčí Českých drah pro Moravu Kateřina Šubová.

V případě uzavření trati se dopravci snaží zajistit cestujícím náhradní dopravu. „Ne ze všech míst je to ale kvůli bezpečnosti možné. Tyto tragické nehody se pak dotknou i desítek tisíc cestujících," uvedla mluvčí.

Tragické následky si po střetu nesou nejen příbuzní sebevrahů, ale také strojvedoucí. „Spolu s vlakovou četou nejčastěji jako první poskytují první pomoc. Jsou nehodě vždy nejblíž," řekla Šubová.

Protože náklady na odstranění škod jsou pro dopravce náročné, požadují v dědickém řízení náhradu škody. „Částky ale nevymáháme nikdy soudně. Každý případ řešíme individuálně," dodala mluvčí.