„Pocity jsou strašně hezké, protože jsem nevěřila, že bych mohla na konci sezony něco předvést. Přiznám se, že jsem v Čejkovicích nikdy moc neskočila,“ řekla letošní vítězka. „Za 188 centimetrů jsem byla fakt ráda. I na 191 centimetrech jsem předvedla hezké pokusy,“ doplnila Marešová.

Ta vstupovala do závodu v netradiční roili favorita. „Konkurence nebyla tak velká jako obvykle. Člověk se cítí trošku víc sebevědomý. Největší soupeřkou byla Polka Gronau, která má stejně jako já skočeno 190 centimetrů,“ uvedla Marešová.

Dobrá atmosféra pomáhá

Dorostenecká i juniorská halová mistryně si dokázala příjemnou atmosféru vychutnat. „Když hraje cimbálka něco živějšího, tak je to dobré. Pomalejší písničky se snažím nevnímat. Patřím totiž mezi pomalejší skokanky a před skokem potřebuji vždy trošku oživit,“ řekla Marešová. „Jinak s takovou atmosférou je to tady super,“ pokračovala. „I závod v nedalekých Hustopečích je podobný svou kombinací sportu a vína. Na malých laťkách je hezké to, že na nich vždy panuje úžasná domácí atmosféra a závody jsou vždy jen takový předprogram,“ dodala s úsměvem.

Studentka vysoké školy České zemědělské univerzity na překonání historického rekordu nepomýšlela. „Ne, to určitě ne. Rekord je vysoko, 199 nemám šanci skočit,“ přiznala Marešová.

S výkonem však byla třiadvacetiletá závodnice spokojená. „Forma vystoupala až do Čejkovic. Před dvěma týdny jsem skočila 190 centimetrů, předtím výsledky nebyly nijak zářivé. Jenom škoda, že jsem těch 191 lépe neprodala,“ pronesla letošní vítězka Čejkovické laťky.