Úspěšná a sympatická členka hodonínského Raft klubu vloni získala titul absolutní mistryně České republiky a na světovém šampionátu obsadila s posádkou reprezentace České republiky v kategorii juniorky do třiadvaceti let v celkovém hodnocení druhé místo. „Medailově to pro mě byla nejúspěšnější sezona," potvrdila Martina Blanářová.

Šikovná závodnice největšího úspěchu dosáhla na Novém Zélandu, kde na zmiňovaném mistrovství světa skončila společně s dalšími pěti Češkami celkově druhá. „Světový šampionát se skládal ze čtyř disciplín. Ve dvou jsme skončily třetí a ve dvou druhé. Celkově to bylo stříbro, kterého si nejvíce vážím," pronesla Blanářová.

Rodačka z Havlíčkova Brodu na zisk medaile pomýšlela již před vrcholnou akcí. „Jely jsme tam s vyššími ambicemi. Věděly jsme, že bychom se tam mohly dobře umístit. S druhým místem jsme byly spokojené," řekla Blanářová, která byla součástí šestičlenné posádky.

Ta byla složená z dívek z celé republiky. Jedinou zástupkyní Slovácka byla právě Blanářová. „Se mnou tam byly ještě holky z Olomouce, Prostějova nebo Ostravy," informovala.

Hodonínská raftařka se na závody připravuje hlavně po víkendech. Většinou trénuje doma v Hodoníně, s ostatními děvčaty se schází až těsně před závody. „Pokud se blíží nějaká akce, tak se připravujeme v Olomouci," říká Blanářová.

I když nemá talentovaná sportovkyně ideální podmínky k přípravě, na nic si nestěžuje.

„Na klidné vodě se dá dobře natrénovat technika a silové záběry. S přechodem na divokou vodu mám ale trochu problém," přiznává.

Známá outdoorová sportovní aktivita, která je provozována na nafukovacím raftu, spočívá ve sjíždění vodních toků různého stupně obtížnosti. I když mnoho lidí provozuje rafting hlavně na dovolené, není to jednoduchý sport. „Třeba na Novém Zélandu jsme jely sjezd, který trval šestapadesát minut. Protože se jelo na klidné vodě, bylo to opravdu na krev. Na konci jsme patnáct minut jenom ležely. Bylo to opravdu hodně náročné," pronesla hodonínská závodnice.

Letos do Brazílie

Rafting je navíc považován za specifický extrémní sport, který může být životu a zdraví nebezpečný.

„Když se člun převrátí, tak se můžete blbě kopnout. Modřin a odřenin je dost, ale nic vážného se mi na vodě nestalo," uvedla Blanářová.

Výhodou je, že v porovnání s jinými sporty není až tak drahý. „Stačí si koupit plavky, pádlo a vestu. To ale většinou vyfasujete," usmívá se sympatická dívka.

I když rafting patří mezi menší sporty, v Hodoníně má dlouholetou tradici. „Dělá se tady hodně dlouho. Větší úspěch se ale dostavil až teď," upozorňuje Blanářová, která se k němu dostala stejně jako další mladší členové Raft klubu přes rodiče.

„Od mládí mě brali s sebou na vodu. Závodit jsem začala společně s dalšími dětmi ostatních rodičů z klubu. Až jsme dorostly do věku, kdy jsme mohly závodit, tak jsme složily posádku," uvedla. „Vždycky jsem patřila k těm několika málo holkám, které jezdily. Tak jsem se dala dohromady s děvčaty, které taky k sobě někoho hledaly," přidala.

Blanářová potvrdila, že v Česku není mezi ženami velká konkurence. Podobné je to i ve světě. „V kategorii R6 není tolik posádek, protože dát dohromady šest lidí z jedné země, je vždycky složitější než čtyři. Proto je kategorie R4 prestižnější," ří­ká.

Jak na mistrovství Evropy tak i na mistrovství světa závodí čtyřčlenná nebo šestičlenná družstva. „Letos budeme s holkami na světovém šampionátu závodit právě v kategorii R4, kam jsem se kvalifikovaly z Českého poháru," hlásila Blanářová.

Ta věří, že na světovém šampionátu v Brazílii potvrdí vzrůstající výkonnost. „Snad se nám tam taky bude dařit," doufá studentka medicíny. Budoucí doktorce se zatím daří skloubit náročné studium s přípravou. „Naštěstí v zimě, kdy mám zkouškové období, se nezávodí," dodala Blanářová.