V něm česká dvojice porazila po nerozhodném výsledku 32:32 v základní části britský pár Amber Hillová a Ben Llewellin 4:3 v rozstřelu a urvala bronzový kov. „Jsem šťastný, že medaile cinkla aspoň v mixu,“ popsal osmadvacetiletý rodák z Vnorov na Hodonínsku.
Jak jste s výkonem na Evropských hrách spokojený?
V individuálním závodě mi finále uteklo o kousíček. Přitom jsem cítil, že mám formu, kterou jsem chtěl prodat. Kvůli zaváhání na první položce jsem ale vyplýtval všechny chyby a nemohl jsem znovu minout. To se mi dařilo až do poslední položky. Nevím, jestli pak vypnula hlava nebo povolila koncentrace. Každopádně jsem udělal chybu a postup mi nevyšel o jeden terč.
Cítil jste před závodem formu?
Cítil jsem se dobře, ale střelnice byla velmi těžká. Závod nám komplikovala špatná viditelnost. Stříleli jsme ve vršcích stromů, takže terče blikaly a nebyly vůbec vidět. Bavil jsem se s Italy a ti zase neviděli hlavně, takže nevěděli, kam mířit. Bylo to velmi složité. Chyba se vytvořila strašně snadno.
Bronz ze závodu smíšených družstev zklamání zmírnil?
Mix jsme si šli s Barčou střelit pro radost. Nic jsme od závodu neočekávali a nakonec jsme bojovali o medaile. Bronzem ze závodu smíšených družstev jsem sám sobě nadělil jako náplast. Jsem šťastný, že to cinklo aspoň tímto způsobem.
Základní část souboje o třetí místo skončila nerozhodně 32:32. Byl jste před závěrečným rozstřelem nervózní?
Především jsem čekal, že Barča udělá o chybu méně a do rozstřelu ani nepůjdeme. Říkal jsem si, že je to velká škoda, ale nervózní jsem nebyl. Soustředil jsem se na to, ať neminu.
Potřebovala týmová parťačka po chybách podpořit?
Závod jí nevycházel podle představ. Nestřílela špatně, ale sama od sebe čekala víc. Šlo na ní vidět, že je z toho smutná, tak jsme prohodili pár vět, ať je v klidu. Připomněl jsem jí, že nejhůř budeme čtvrtí. Hlavně, ať je v pohodě a nestresuje se.
V mixu spolu závodíte už nějakou dobu. Vyhovuje vám spolupráce?
Sice každý bydlíme na jiné straně České republiky, ale jsme ze stejného klubu, což trenéři zohledňují. Barča je momentálně naše jednička, takže jsem rád, že jsem důvěru vedle ní dostal já. Závody spolu zvládáme v pohodě.
Jak velká pak byla radost z vítězství?
Úměrná tomu, že šlo o medaili z Evropských her. Moc nás bronz potěšil. Střelcům se v Minsku velmi dařilo a nechtěli jsme být ti, co medaili nepřivezou.
Slavili jste pak s dalšími českými medailisty?
Vůbec ne. Druhý den brzy ráno jsme odjížděli domů a Barča navíc přijela až kolem půl desáté večer z dopingové kontroly. Já jsem byl na dopingu v březnu, takže jsem nemusel. Čekal jsem na ni ve vesnici a po jejím návratu jsme šli na poděkování střelcům, které uspořádalo vedení české výpravy. Barča se hned poté vydala spát, já jsem si dal dvě piva a šel jsem taky.
Střelecká výprava vybojovala sedm medailí, tedy nejvíc ze všech sportů. Vnímáte to jako velký úspěch?
Jsem za medaile velice rád, protože za sebou máme menší útlum. Minulá olympiáda se nevydařila podle představ. Přitom je pro nás velmi důležité, aby se vědělo, že Česká republika má dobré střelce.
Může právě takový úspěch pomoci k rozvoji střeleckého sportu u nás?
Nepochybně. Je škoda, že tak velká akce jako jsou Evropské hry, měla v českých médiích poměrně malou podporu. Závod měl mnohem větší potenciál. Pokud nebudeme vidět v televizi a médiích obecně, tak nikdy nepřilákáme nové naděje nebo sponzory.
Jak vysoko medaili z Evropských her stavíte?
Vnímám to tak, že se na Evropských hrách startuje pod hlavičkou českého olympijského týmu. Tím pádem má člověk na hrudi olympijské kruhy a českou vlajku. Závod má pro mě jinou auru, než evropský šampionát nebo Světový pohárů. Tam jde jen o jeden sport, Evropské hry jsou bitva národů. Jsem moc rád, že i díky mně Česká republika stoupala na žebříčku jednotlivých států.
Na konci března jste si třetím místem na Světovém poháru v Mexiku zajistil místenku na olympiádu v Tokiu, teď jste uspěl na Evropských hrách. Vstup do sezony se vám povedl…
Určitě. Jsem moc rád, že letošní sezona vychází aspoň trošku podle představ, i když vždycky to může být lepší. Sezona nekončí, chystám se na mistrovství světa a mistrovství Evropy. Když se zadaří, tak i finále Světového poháru. Zatím jsem sezonu nastartoval dobře, mám natrénováno. Pro psychiku je to super. Snad to vydrží až do olympiády.
Jaké jste si stanovil cíle pro nadcházející světový šampionát v italském Lonatu?
Nedávám si konkrétní cíle, ale chci samozřejmě trefit všechno. Střelnici v Itálii znám, Lonato je mekka brokové střelby. Mají super střelnici, která ale není úplně jednoduchá. Přijede určitě spousta střelců, protože do Itálie se díky zázemí všichni rádi vrací. Prostředí dobře známe, což je příjemné.
