Třebaže to v klubu nikdo nahlas nepotvrdí, současný kádr má na to, aby se pokusil zopakovat úspěch z roku 2005, kdy Zlín naposledy slavil mistrovský titul.

Vítězství moc potřebovaly

Po dvanácti kolech svěřenkyním trenéra Poloze náleží snová druhá příčka, za suverénní Slavií Praha. K jejímu vybojování Zlínské házenkářky udělaly důležitý krok ve středeční předehrávce 12. kola, kdy v přímém souboji o stříbrnou příčku porazily do té doby rozjetou Šaľu (35:31). „Soupeř byl rozjetý, vždyť šestkrát v řadě neztratil ani bod. Dosáhly jsme strašně cenného vítězství, které jsme moc potřebovaly,“ potvrdila Štěrbová, která byla opět nejlepší hráčkou na palubovce.

K úspěchu vedl impozantní nástup, kdy během deseti minut získaly Zlíňanky pětigólové vedení a respekt silného soupeře. „Do každého duelu jdeme s cílem zaskočit protivníka velmi aktivní hrou a získat uklidňující náskok. Šaľa produkuje házenou, která nám naši rychlou hru umožňuje. To je opak kupříkladu Jindřichova Hradce, který naopak vše zdržuje,“ poznamenala úderná spojka.

Osobní obrana ji nepřekvapila

Její dovednosti si nemohl nevšimnout trenér soupeře Lukačín, jenž po změně stran dal příkaz k jejímu osobnímu bránění. „Už jsme na to zvyklá. Soupeři často s touto herní alternativou na mě vyrukují ve druhém poločase,“ potvrdila Štěrbová. „Poněvadž i tuto herní variantu trénujeme, věřila jsem holkám, že celou situaci zvládnou. Vedení jsme neztratili, k žádnému zlomu nedošlo, což bylo důležité,“ potvrdila tahounka, podle které rozhodla o výhře Zlína skvělá obrana. „Jen těžko na ni hledal soupeř recept. Pomohla nám rovněž větší aktivita, kdy jsme byly důraznější v tahu na bránu. Byly jsme koncentrovanější a disciplinovanější.“

Přestože patří mezi nejlepší tři skórující hráčky týmu, v ideální formě se necítí. „Velká chuť do házené mi nechybí, ovšem v posledních duelech se mi až tak nedařilo. Spíše jsme byla v útlumu, tolik jsem si nevěřila. Středeční vítězství mi určitě hodně pomůže, nabije mě sebevědomím,“ věří 22letá házenkářka.

Takové pěkné umístění nečekala

Jen největší optimisté po posledních nevydařených sezonách asi očekávali, že Zlínu bude po 12 kolech náležet umístění v popředí tabulky. „Když jsem zde v létě přicházela, nepřemýšlela jsem nad tím, o kolikátou příčku budeme hrát, přičemž nepopírám, že mé cíle jsou vždy nejvyšší. Každopádně tak dobré umístění po podzimu jsem nečekala. Myslela jsem, že souhra týmu bude trvat déle. Druhá příčka je pro mě velmi milé překvapení,“ potvrdila Štěrbová. „Rozhodně přestupu nelituji, jsem zde spokojená!“

I přes snové postavení v tabulce, kdy Zlín vybojoval 17 bodů, všechny mrzí ztráta v Písku. „V závěru jsme zde zcela zbytečně ztratily vyhraný zápas. To je zatím naše největší černá kaňka sezony. Klidně jsme nyní mohly mít o dva body více a být ještě spokojenější,“ pousmála se. „Takové smolné zápasy se občas přihodí. Na druhou stranu je dobře, že se to stalo na začátku sezony, samozřejmě, pokud se již nic podobného nebude opakovat.“

Přestávka týmu prý neuškodí

Interligu nyní čeká téměř osmitýdenní přestávka, kterou kromě reprezentačních srazů vyplní domácí pohár. „Nemyslím si, že by nám uškodila. Je to pro každého stejné. Během pauzy se naštěstí budou hrát pohárové duely, kde bychom se velmi rády přes Jindřichův Hradec dostaly do závěrečného finálového turnaje, který se uskuteční koncem prosince,“ připomněla Štěrbová.

„Máme před sebou spoustu práce, především poslední duel na půdě soupeře ve Veselí odhalil řadu našich nedostatků. Nyní bude prostor pilovat dovednosti, na které v rozjeté sezoně nebylo příliš mnoho času. Zlepšit musíme zejména koncentrovanost, herní rozvahu v důležitých fázích zápasu. Zkušenosti se sice za krátkou chvíli naučit nedají, ale opakováním se k nim můžeme přiblížit.“

Jestliže oproti loňsku nyní před startem sezony byl Zlín ve svém stanovování cíle obezřetnější, respektive tajemný, nyní již nikdo nepochybuje o tom, že míří do bojů o medaile. „Bylo by alibistické mít jiný cíl než postup do play off. Pokud se nic zásadního nezmění, měli bychom si zahrát závěrečné boje o medaile. Kádr zde na to máme,“ prohlásila sebevědomě Helena Štěrbová.