„Od začátku bylo jasné, že titul těžko vyhrajeme,“ povídá třiatřicetiletá rodačka z Hodonína, která už se v příští sezoně objeví v jiném klubu.

Mrzelo vás, že vás Hodonín přejel jednoznačným způsobem?

Hlavně první dva zápasy nás štvalo, že to bylo až moc jasné (Moravský Krumlov prohrál 0:5 a 1:5 – pozn. red.). Vůbec to v nich nevyšlo ani mně. Šlo však o reálný obraz síly Hodonína.

V posledním finále jste se však vzepřela. Všechny tři své dvouhry jste ubojovala 3:2 na sety…

Moje tři body znamenaly klíč k případnému úspěchu. Z mojí strany už nešlo o nějakou snahu o čest, že chceme urvat aspoň jeden zápas, spíš jsem to soupeři chtěla co nejvíc ztížit. Nechtěla jsem, aby vyvrcholení extraligy bylo tak jasné, to je vždy na prd.

I tak však Moravský Krumlov dosáhl na první extraligovou medaili. Lze tedy sezonu hodnotit jako úspěšnou?

Chtěli jsme postoupit do finále a to se nám podařilo, i když to nebylo vůbec snadné. Porazit v semifinále Břeclav pro nás znamenalo vítězství. Sezonu tedy hodnotím jako úspěšnou.

Máte ve sbírce spoustu úspěchů. Co pro vás stříbro s Moravským Krumlovem znamená?

Rozšíření pestré medailové sbírky. Ještě než jsem před devíti lety odešla do Německa, stihla jsem český titul s Hodonínem, Vlašimí, se Startem Horní Suchá a Frýdlantem.

O to víc škoda, že jste nevyhrála teď s Krumlovem. Měla byste pět titulů s pěti různými kluby…

(Úsměv) Jasně, ale od začátku bylo zřejmé, že titul těžko vyhrajeme.

Jak vypadá vaše budoucnost v Moravském Krumlově?

Už teď je jasné, že tam pokračovat nebudu.

Kam povedou vaše další kroky?

Zatím můžu říct jen to, že budu dál někde hrát. Oficiálně zatím nemůžu říct kde.

Klubová sezona skončila, ale za čtrnáct dní vás čeká mistrovství světa jednotlivců v Německu. S jakými ambicemi tam pojedete?

Spokojená budu s postupem do druhého kola, to se mi zatím na šampionátech podařilo snad jen jednou v životě. Když se dostanu do třetího, budu úplně nejvíc spokojená a půjde o nejlepší zakončení sezony.