Bylo by to asi těžko uvěřitelné, pokud by pořadatelé hlásili, že všechno je v pořádku, nic jim nechybí a že musí odmítat esa světových skokanských sektorů. V takovém případě by se asi mítink nekonal v České republice, ve smutné době, kdy žádný sport nemá ustláno na růžích, a navíc ještě kdesi v zapadlém koutu jižní Moravy, těžce zmítaném nezaměstnaností.
I když co se týká finančního zajištění, tak i v této kategorii jsou čejkovičtí funkcionáři mistry svého oboru a pokaždé dokáží přesvědčit partnery a sponzory o správnosti investice do legendárního mítinku. „Samozřejmě, jedeme ve stejných kolejích jako zhruba celých deset posledních let, kdy se nám těžko shání peníze. Ještě koncem ledna jsme zvažovali, zda 40. ročník vůbec uspořádáme. Nakonec se díky tradičním sponzorům podařilo laťku zabezpečit," uvedl Petr Damborský, ředitel závodu a předseda pořádajícího AC Čejkovice.
Spolu se svými kolegy dali dohromady rozpočet, který je velmi podobný tomu z posledního ročníku. „Náš mítink je i u odborníků považován za nejkrásnější v republice a navzdory specifickým podmínkám by se na něm i letos měla sejít absolutní česká i slovenská špička. Proto v souvislosti s hlavním závodem nyní řešíme spíše to, koho nepozvat, aby si to nevzal nějak osobně," doplňuje Damborský s tím, že ten, kdo měl zájem o světové hvězdy, mohl před pár týdny zamířit do Hustopečí.
Tam měl výškařský závod milionový rozpočet, přičemž tam startoval pouze jediný český zástupce Jaroslav Bába. „My máme zájem především o naše závodníky a ze zahraničí je doplní tak dvě či tři jména. K tomu zašleme pozvánku i všem vítězům od roku 1982," upřesňuje Petr Damborský.
V hledišti přímo nad skokanským sektorem tak diváci mohou spatřit osvědčené „čejkovické" baviče, jakými byli Svatoslav Ton, bratři Jan a Tomáš Janků, Jindřich Vondra či Slovák Robert Rufínni. Anebo půvabné výškařky Barbora Laláková, Ivana Straková, Šárka Kašpárková nebo Romana Dubnová.
A pozvání putovalo i na adresu legendárního Jána Zvary, který již od roku 1987 drží výkonem 233 cm hodně vousatý rekord mítinku. „Zvara byl výjimečný skokan, který skákal flopem, a přitom používal předodrazový rytmus podobný jako u stredlu a švihal nataženou nohou. Navíc skákal ze sedmikrokového rozběhu, a tak mu stísněné podmínky úzkého sálu vůbec nevadily. I proto jeho rekord tak dlouho odolává. Dnešní závodníci potřebují mnohem větší rychlost, a proto se rozbíhají z delší vzdálenosti. I tak se ale dá v Čejkovicích skočit vysoko, což potvrdili vítězové minulých ročníků s výkony 230 cm," vzpomíná Petr Damborský, ústřední postava březnového klání.
EDUARD MEZERA
