Panenky, jak se celku ze Slovácka stále přezdívá, sice poslední ročníky nepatří k interligové špičce, přesto jsou stabilním účastníkem společné česko-slovenské soutěže WHIL. „Po třech letech práce mohu říct, že klub je stabilizovaný, s funkční strukturou a připravený se dál rozvíjet," říká předseda SHK Veselí nad Moravou Miloš Körösi.

Máte za sebou tři sezony ve veselském házenkářském klubu? Jak toto období hodnotíte?

Uteklo to jako voda. Mám v živé paměti, když jsem na počátku sezony 2013/14 přišel do klubu jako zelenáč. Z počátku jsem nevěděl, jak to uchopit. Nicméně jsem se poměrně rychle zorientoval, začal zjišťovat mechanismy, které v klubu fungovaly. Také se začínaly odhalovat vztahy a osobní vazby. Poznání těchto věcí mě poměrně rychle nasměrovalo, pak jsme si s panem Procházkou, který si zaslouží velký dík a uznání za to, co pro veselskou házenou v životě udělal, vyhrnuli rukávy a pustili se do práce.

Co bylo nejtěžší?

Musím říct, že nebylo vůbec jednoduché zajistit financování chodu klubu a současně bojovat s interními a zákulisními vazbami. O turbulenci na trenérské lavičce ani nemluvě. V relativně krátké době se u týmu vystřídali René Kumpán, Jozef Hanták, Luboš Hudák, Ján Packa, Jirka Zerzáň, Radim Pernický a nyní Slavo Vargo, což je slušná řada jmen. Někdo nám pomohl víc, jiný méně. Vyzdvihnout musím Jirku Zerzáně, který nám velmi pomohl po odchodu Luboše Hudáka. Zachránil pro Veselí interligu, za což mu patří velký dík.

Loni jste zachránili interligu až v závěrečných duelech, letos jste hráli o páté místo. Jak hodnotíte letošní sezonu?

Letošní sezona začala docela uspokojivě. Na začátku nás provázelo nadšení hráček, kterých opět nebylo mnoho, takže kádr jsme doplňovali během celé letní přípravy. Navíc jsme měli nového trenéra, který se díky své slabší znalosti soutěže nedovedl hned od začátku zorientovat, což se odrazilo ve velmi pozvolném doplňování kádru a získávání si jeho důvěry. Toto vyvrcholilo v únoru, kdy rezignoval. Své ukončení činnosti nejprve vysvětlil jako důsledek dočasných zdravotních potíží, toto ale následně negoval (k dispozici byla dána korespondence mezi trenérem a vedením klubu, která toto potvrzuje – pozn. red). Jeho odchodem se roztočil ve Veselí již známý kolotoč hledání trenérské alternativy uprostřed sezony. Opět další trenér, který se zachoval tak, jak se zachoval a nechal nás ve štychu. Naštěstí jsme poměrně rychle našli náhradu v osobě Slavomíra Vargy, který se postaral o záchranu našeho týmu v nejvyšší soutěži.

Co týmu scházelo k postupu do play off?

Hráčky. Jak jsem již uvedl, bylo nás celou sezonu velmi málo a na děvčatech se začínala projevovat únava. Ta společně s nedostatečnou regenerací také zapříčinila zranění některých klíčových hráček. Nicméně všem hráčkám patří za jejich maximální nasazení a výkony, které nás v soutěži udržely, velký dík.

Sezonu poznamenala početná marodka. Čím si tolik zraněných hráček vysvětlujete?

Jak jsem již řekl, za marodkou byl vysoký stupeň únavy z odehraných mistrovských a pohárových utkání.

Dají se zraněné hráčky do začátku přípravy dohromady?

V to pevně věřím, protože s nimi počítáme. Snažíme se jim pomáhat ve výběru lékařů a zařízení, kde by je mohli dát zdravotně do kupy.

Víte, se kterými hráčkami budete moci počítat i v příští sezoně?

Toto je zatím v jednání, ale mohu říct, že s většinou současných hráček počítáme i pro nadcházející sezonu.

Plánujete rozšíření kádru?

Určitě, mým cílem je mít šestnáct hráček plus nějaká hostující děvčata jako alternace. Tento názor a cíl sdílíme i s trenérem.

Takže máte v hledáčku nějaké posily?

Jednáme neustále. Jména zatím nechci zveřejňovat, ale slibuji, že jakmile budeme mít kádr sestavený a jistý, tak jména odtajníme.

V sezoně opět došlo k výměně trenéra. Příchod kouče Vargy družstvu pomohl. Souhlasíte?

Jednoznačně.

Co všechno nový trenér Varga změnil?

Určitě přístup k hráčkám. Je s ním rozumná komunikace, tréninky mají dynamiku, dovede aktivně koučovat zápasy, reaguje na herní situace, i když někdy podléhá emocím, ale to občas ke sportu patří (úsměv). Je plný nových myšlenek, nápadů, zná spoustu hráček…

S trenérem Pernickým už jste si konec vyříkali?

Pro mě je to uzavřená kapitola, není si co vyříkávat. On se vyjádřil po svém, na to měl právo, akorát jsem čekal, že uvede věci na pravou míru, což se nestalo. Ale nekritizuji ho, je to jeho způsob chování.

V týmu kvůli těhotenství skončily Klára Zelinková s Ukrajinkou Angelinou Viniatynskou. Potomek se narodil i Kateřině Slovákové, která měla namířeno do Mostu. Nebojíte se, že stejně dopadnou i další mladé hráčky?

Toto je součástí života, nedá se to vyloučit ani přikázat. Asi se to může stát kterékoliv hráčce v kterémkoliv klubu. Děvčata si to mateřství užívají a já jim to srdečně přeji. Vždyť je to krásné!

Dobrou zprávou pro fanoušky je spojení interligového týmu s mládežnickými celky Veselí nad Moravou. Co sloučení pro vás znamená a co vám přinese?

O toto sloučení jsem se snažil od počátku mého působení ve Veselí. Jednání se zástupci HK se zintenzivnila počátkem letní přípravy sezony 2014/15, bohužel byly legislativní překážky, které nedovolily hladkou přeregistraci hráček z jednoho klubu do druhého. Nyní se to konečně podařilo, s vedením klubu HK jsme nalezli společnou řeč. Toto je historický krok ve veselské házené. V současné době máme tedy věkově kategorie žaček, dorostenek a žen, takže jsou předpoklady pro plynulé přecházení z jedné věkové kategorie do druhé a šance hrát nejvyšší soutěž. Bohužel během slučování HK (dorostenky) a SHK (žákyně a ženy) došlo k odštěpení menší skupinky žákyň a vytvoření nového nezávislého klubu. Z mého pohledu je to velká škoda, ale členství v našem klubu nemůžeme nikomu nařizovat. 
Jediné, co můžeme nabídnout je hrát v klubu, kde jsou i další věkové kategorie a družstvo žen hraje nejvyšší soutěž. Také jsme schopni zajistit financování činnosti všech družstev. Zde jsme očekávali pomoc od města, která byla podmíněna sloučením HK a SHK. Po pondělním jednání (30.5.2016 – pozn. red) na radnici mám trochu pochybnost, jestli město svému slibu dostojí. To asi bude na jiný, samostatný rozhovor, až uvidíme, jak se situace vyvine.

Určitě jste zaregistroval výsledky minižákyň v sezoně i na nedávném ITS Cupu v Kunovicích? Je to cesta, kterou se chce veselská házená v budoucnu ubírat?

Určitě ano. Každý dobrý výsledek je motivací pro další práci a výkony, které děvčata určitě budou v budoucnu i nadále podávat.

Změní se nějak obsazení trenérských nebo funkcionářských postů, nebo zůstává vše při starém?

Spojením klubů dojde k vytvoření nového funkčního výkonného výboru, ve kterém budou zastoupeny všechny věkové kategorie. Trenérské pozice zůstanou prozatím obsazeny tak, jak jsou a s tímto počítám pro nadcházející sezonu.

A co podpora města? Došlo k nějakému posunu? Třeba v navýšení dotací pro váš klub…

Jak jsem již uvedl, město přislíbilo zvýšení podpory, ale nebudu předjímat, uvidíme. Zde bych rád zdůraznil, že díky házené je město Veselí nad Moravou známo v celé republice i na Slovensku, protože družstvo žen hraje nejvyšší soutěž a v podstatě v oblasti sportu je město reprezentováno právě házenou. Toto by mělo město určitě zohlednit a podpořit.

Rozpočet na příští ročník máte zabezpečený?

Dá se říct, že z větší části ano, samozřejmě jeho součástí je i podpora z města. Tak doufám, že město má zájem ve Veselí házenou udržet.

V závěru sezony se v týmu objevily i dvě hráčky Hodonína. Budete spolupráci s okresním rivalem nějak rozvíjet?

O tomto jsme se nebavili. Na konci sezony jsme v klíčových zápasech, kde jsme nebyli schopni poskládat kádr, potřebovali pomoct. Tak nám po dohodě vedení hodonínské házené tyto dvě hráčky, Lauru Kováčikovou a Simonu Višňovskou, půjčilo. Tímto Hodonínu děkuji.

Je pro vás problém, že Hodonín postoupil do první ligy, kde již hrají Kunovice, a tudíž bude o kvalitní hráčky velký zájem?

Ano, o kvalitní hráčky je vždy zájem, tato situace nebude výjimkou. V regionu Veselska je spousta šikovných mladých hráček, které mohou posunout regionální házenou na vyšší úroveň a mohou vytvořit dobrý základ pro nejvyšší soutěž. Rád bych spolupracoval jak s Kunovicemi, tak i s Hodonínem a Velkou nad Veličkou. To jsou mé záměry. Uvidíme, jak se k tomu vedení jmenovaných klubů postaví, ale pokud jde všem o házenou a její zkvalitnění, tak toto je cesta, nebo minimálně jedna z cest.

Je šance, že se Veselí vrátí na výsluní a bude zase hrát o interligový titul, nebo takové ambice současné vedení ani nemá?

Je to naším cílem a snahou. Hodně ale záleží na kádru, jak se družstvo sehraje, jak trenér povede tréninkové procesy a zápasy. A samozřejmě to záleží i na nás, na vedení klubu, abychom vytvořili ideální podmínky pro práci realizačního týmu a hráčského kádru. Ambice určitě máme.