„Klobouk dolů před jejím výkonem. Jsem rád, že se Žofia konečně prosadila i v koncovce,“ řekl na adresu sympatické vysokoškolačky z východního Slovenska trenér Ivan Pompoš.

Proti Michalovcím to byl pro vás specifický zápas, jak jste jej prožívala?
Už to bylo takové uvolněnější. Mnohom víc nahecovanější to bylo v první sezoně, co jsem hrála za Veselí. Navíc i bývalý trenér Lukačín je Michalovčan.

I tak jste musela mít skvělý pocit, když jste Michalovce porazily.
To ano. Berou mě tam jako odchovankyni. Mám pocit zadostiučinění, především po té nešťastné prohře se Šaľou. Navíc je to cenný skalp mistr Slovenska a vítěze interligy.

Tentokrát se vám i střelecky dařilo, byla jste druhou nejlepší střelkyní týmu. Čím to?
Nevím, čím to bylo. V úvodu jsem měla obavy, ale pak jsem se cítila uvolněněji a dařilo se.

Co rozhodlo o vašem vítězství?
Dobře jsme se nahecovaly. Nikdo od nás proti Michalovcím nic nečekal, tak jsme hrály uvolněně. Bojovaly jsme. Myslím si, že náš tým měl větší touhu po vítězství.

Jak vzpomínáte na své působení v Michalovcích?
Na každý klub, ve kterém jsem působila, mám dobré vzpomínky. V Michalovcích jsem vyrůstala od mladších dorostenek. S bývalými spoluhráčkami si před zápasem zavoláme. V utkání se pak už ale nešetříme.

Jak často se vracíte domů, na východ Slovenska?
Minulou sezonu jsem domů jezdila často, taky proto, že trenér byl z Michaloviec . Letos mi to však vůbec nevychází, protože navíc ještě dálkově studuju.

Takže máte před zkouškovým, jak se daří ve škole?
Bez problému. Jsem ve druhém ročníku bakalářského oboru management a marketing v Kunovicích.