„Lucce se sešlo více věcí naráz, ale myslím, že se s tím popere. Má sedmnáct let a doufám, že v hlavě dobře srovnané. Už se těším až bude zase velkým strašákem soupeřů. Nejvíc ji přeji ať stihne mistrovství juniorek v létě,“ říká v rozhovoru pro Deník bývalá nejlepší hráčka České republiky.

Co říkáte na letošní ženské házenkářské EURO? Byla jste překvapená výkony českého týmu?
Na každé mistrovství se velmi těším Hlavně, když tam postoupíme i my. Holky i v oslabené sestavě hrály velmi dobře. Favoritky potrápily a v zápase se Španělskem jim chybělo trochu toho sportovního štěstí.

Nakonec postup ze skupiny nevyšel. Proč?
Na některých holkách šlo vidět, že jim chybí více odehraných těžkých utkání. Jen tréninky nemohou nahradit zápasové tempo. Je to pro ně, ale zase velká zkušenost. Kdoví, co nás ještě čeká.

Co jste si říkala při pohledu na prázdné tribuny a zápasy bez atmosféry? Souhlasíte, že to byl jiný šampionát?
Diváci určitě chybí, hráčky si musely připadat jak na tréninku. Někdo tu atmosféru potřebuje, když máte v nohách už pár utkání a jste unavený, publikum vám dokáže na vše zapomenout. Šampionát byl určitě jiný. Jen to testování a takzvaná bublina musí být hodně psychicky náročná. My jsme se šly vždy odreagovat do obchodů a nebo jen projít do vánočně nazdobených ulic a hned bylo líp.

Na které mistrovství nikdy nezapomenete?
Každé mistrovství bylo super. Je to v období adventu a moc jsme si to užívaly. Pro mě osobně to bylo nejhezčí v Dánsku v roce 2002. Od trenéra Zerzáně jsem dostávala hodně prostoru a musím říct, že se nám i dařilo. Skončily jsme osmé, což byl velký úspěch. Přijel nám fandit i můj budoucí manžel s kamarády a moc mně to pomohlo. V roce 2004 v Maďarsku jsme už byly celá rodinka. Manžel a čtrnáctiměsíční dcerka Lucka. Už tam tehdy nasávala atmosféru velké házené. (úsměv)

Sledujete nyní interligu? Co říkáte na to, že slovenské týmy nemohou do Česka a obráceně, že soutěž byla byla kvůli pandemii koronaviru několikrát přerušená. Neubírá to na prestiži? Má cenu vůbec hrát?
Interligu si někdy na počítači pustím, ale musím přiznat, že někdy i dříve vypnu. (smích). Nejlepší slovenské týmy určitě chybějí. Naši ligu hrají mladé holky, věkem ještě dorostenky. Úroveň klesá. Pořád si přeji, aby do házené šlo vice peněz a zkušené holky nemusely odcházet brzy do zahraničí nebo k vůli zaměstnání končí se sportem. Mladé holky potřebují vedle sebe ty zkušené, aby je na tom hřišti trochu vedly. Je škoda, že se chvilku hraje a pak ne. Sportovec potřebuje být pořád v tréninku a v zápasovém tempu. Tělu nějaké velké změny nedělají dobře. Vidím to u mladšího syna, který hraje fotbal a florbal, kolektiv a pohyb mu prostě schází.

V MOL Lize letos schází Veselí nad Moravou. Už vás ten divný konec přebolel, nebo to vás pořád zůstává?
Ano, ten "divný" konec ve Veselí mě stále hodně mrzí a mrzet bude. Proto se raději k tomuto tématu nebudu vyjadřovat.

Nyní jako asistenta trenéra působíte v Kunovicích. Jak moc vás práce s děvčaty baví?
V Kunovicích mě práce s holkami baví. O to víc mě mrzí, že první liga byla opět zastavena. Já osobně si myslím, že sport by se zakazovat neměl. Nevím, jestli je lepší si jít zasportovat nebo jít do přeplněných obchodů. Ten, kdo někdy dělal kolektivní sport, ví o čem mluvím. Prostě to chybí. Trénovat do budoucna na profesionální úrovni určitě nebudu. Myslím, že jsem si házené na této úrovni užila dost. Hlavně těch lidí kolem. (úsměv)

Blíží se svátky. Budou u Fleků stejné Vánoce jako v minulých letech, nebo je poznamená pandemie a s ní spojená vládní nařízení a omezení?
Vánoce máme všichni moc rádi. Jsou nejkrásnějším svátkem roku. Pandemie nám tu radost určitě nezkazí. K tomu, abychom si je užili, nám stačí, když budeme všichni spolu, což zase budeme. Jsme velká rodina a držíme při sobě. Od první adventní neděle máme vyzdobený cely dům, pečeme cukroví a děláme všechno, co k tomu patří. Na večeři u nás musí být kapr a bramborový salát. Ráno se zapnou pohádky v televizi a začne se vařit. Už teď se nemůžeme dočkat. A dárečky nám pořád nosí Ježíšek, tak snad jsme nezlobily (smích)

A co Silvestr a sním spojené bujaré veselí?
Ten moc ráda nemám. Pravidelně na konec roku jezdíváme lyžovat, ale letos to nejde kvůli ubytování, takže pokud bude sníh, tak někam zajedeme jenom na otočku. Snad bude příští rok lepší.