Osmnáctiletá gólmanka se tak může pochlubit dalšími dvěma trofejemi. Celkem jich za dva roky vychytala čtyři. „Jsem spokojená. Nedá se však říct, kterou sezonu stavím výš. Obě byly podobné," říká hodonínská rodačka, která se přes angažmá v brněnských Bohunicích dostala do střediskového klu­bu.

Změna prostředí Beranové prospěla. Zatímco v minulé sezoně ještě tak dominantní nebyla, letos patřila k důležitým postavám olomouckého družstva, které sice na podzim prohrálo s Veselím nad Moravou i Zlínem, ale v mistrovských bojích už bylo naprosto suverénní a nakonec bez zaváhání dokráčelo až na vrchol. „Porážky nás nijak nerozhodily, protože v odvetě jsme jim to hezky vrátily," usmívá se Beranová.

Ta se v první polovině sezony točila v brance s Karolínou Pallyovou, na jaře chytala hlavně Beranová, protože její kolegyně si poranila koleno a Michaela Ošlejšková se Sylvou Paškovou chytaly především za mladší dorostenky. „Nejradši vzpomínám na zápas v Písku, kde se mi hodně dařilo. Naopak nejradši bych zapomněla za utkání v Plzni. Ne že by byl můj výkon až tak špatný, ale spíš kvůli hektickému návratu domů," řekla Beranová.

Zatímco kamarádka Pallyová jaro kvůli zranění vynechala, hodonínská rodačka zůstala celý rok zdravá.

„Žádný hrozný úraz jsem neměla. Pouze jsem si před utkáním ve Veselí v rámci trenérské licence C vymkla kotník. Jinak jsem měla klasický zánět dutin, angínu nebo byla nachlazená," pravila.

Beranová si zápasy i tréninky náramně užívala. Dobrý pocit neměla pouze z trenéra Lubomíra Krejčíře, ale také z přístupu spoluhráček.

„Jsme dobrá parta. Hlavní je, že na většině trénincích jsou téměř všechny holky. Málokdy se stalo, že by nás chybělo víc," říká Beranová.

„Výsledky jsou ovšem i zásluhou trenéra, který ví, co každá hráčka potřebuje, jaké dělá chyby nebo co jí nejde. Hlavně kvůli tomu uzpůsobuje tréninky, na kterých se zaměřuje na nedostatky. Děvčata tak mají čas všechno vypilovat a natrénovat," pokračuje.

Olomoucké dorostenky nezužitkovaly svoji píli a dřinu pouze v soutěžních zápasech, ale i v závěru sezony, kdy se v domácím prostředí poměřily s nejlepšími týmy české a slovenské ligy. V rámci třetího ročníku poháru se naděje Zory utkaly se Zlínem, Bytčí a Michalovcemi.

Beranová se svými spoluhráčky všechny těžké duely zvládly a po třech duelech zvedla nad hlavu trofej pro vítěze Česko-slovenského poháru.

„Všechny týmy na turnaji byly kvalitní. Michalovce i Bytču koučovali velmi zkušení trenéři. Navíc na Slovensku se házená hraje trochu jinak než u nás," míní osmnáctiletá brankářka, která si pořádně zachytala hlavně s Michalovcemi. „S nimi to byl pro mě nejtěžší zápas," přiznává Beranová. „Soupeřky brzy objevily moji slabinu, takže mi všechno házely nahoru k tyčkám, kam jsem přes veškerou snahu nedosáhla," přidala sympatická házenkářka, která podle svých vlastních slov trpí napoleonským syndromem. „Jsem prostě malá," vysvětluje.

Při oslavách, které se oficiálně uskutečnily až po skončení Česko-slovenského poháru a předání medailí, ovšem rozhodně nebyla k přehlédnutí.

„Do haly přišel i primátor Olomouce pan Staněk, který nám vyprávěl různé příhody. K tomu něco přidal i trenér. Všichni jsme si pak připili šampaňským a pak se to trochu rozjelo, ale podrobnosti si radši nechám pro sebe," směje se Beranová.

Ta bude i v příští sezoně chytat ligu starších dorostenek. Na ženské soutěže zatím nemyslí. „Ale nikde není psáno, že nenastoupím v první lize za béčko Zory. Minulý ročník už jsem si za ně jeden start připsala," připomíná.

Přechod z mládežnické kategorie mezi dospělé je pro všechny sportovce nesmírně obtížný a ne všichni ho zvládnou.

Stejné je to i v házené. Prosadit se do interligového týmu je i pro talentované dorostenky hodně složité. „Určitě se neprosadí všechny holky," ví Beranová. Podle ní je mezi dorosteneckou ligou a nejvyšší ženskou soutěží WHIL značný rozdíl. „Zkušené baby mají více svalové hmoty a celkově větší sílu. Navíc mají již zkušenosti z těžkých zápasů," ví spolehlivá brankářka, která si po skončení sezony moc volna neužije.

O letních prázdninách si Beranová nemusí plnit pouze házenkářské, ale i studijní povinnosti. „Máme povinnou praxi, kterou musíme mít do konce léta splněnou. K tomu mám domluvené nějaké brigády," uvedla sympatická dívka, která si ovšem neodpočine ani od milovaného sportu. „Vím, že na začátku srpna pojedeme do Ústí nad Orlicí, kde nás čeká soustředění. Po návratu nám začne letní příprava," nastínila program Beranová.