Do reprezentace jste se dostala nedávno. Jaké máte pocity po společné akci? Co vám příprava dala?
Kromě sbírání nových zkušeností jsem se seznámila s novými lidmi. Je zvláštní, že když proti sobě v přípravě hrajeme, motivuje nás to k větší obraně, ale po zápase se na sebe zase usmíváme a jsme nejlepší parťačky.

S juniorským reprezentačním týmem se připravujete na kvalifikaci mistrovství Evropy, která se koná v Hodoníně. Jaké cíle si dáváte?
Soustředění v Luhačovicích jsme zakončily výhrou v přípravném zápase nad Slovenskem. Doufám, že se nám takhle bude dařit i v kvalifikaci. Doma chceme uspět a z kvalifikace na evropský šampionát postoupit.

Přejděme k Veselí. Trenér Hudák po vítězném zápase s Pískem řekl, že hra stále vypadá, jako kdybyste měli zataženou ruční brzdu. Kde je podle vás chyba?
Jsme velmi mladý tým a nemáme tolik zkušeností. Je fakt, že špatný kádr určitě nemáme. Disponujeme kvalitními hráčkami, ale doplácíme na mládí a nezkušenost.

O víkendu jste měli volno, protože Poruba absolvovala čtvrtfinále Challenge Cupu. Přesto, co vás v odloženém zápase 20. kola čeká?
Bezesporu to bude těžký zápas, ale už v Českém poháru jsme ukázaly, že se s ní můžeme srovnávat. A i když je Poruba o pět příček před námi, můžeme s ní klidně bodovat. Na zápas se pečlivě připravíme. Věřím ve výhodu domácího prostředí. Chceme zvítězit, aby body zůstaly ve Veselí.

Už v pátek vás čeká duel v Mostě. Jaké šance máte proti Černým andělům?
V Mostě si musíme pohlídat rychlé útoky soupeře. V obraně musíme být důrazné a přistupovat ke střelkyním, nesmíme nechat prostor pro pivota. Most je kvalitní a zkušený tým, všechny jeho hráčky jsou dobré, takže se nemůžeme zaměřit pouze na jednu z nich, která by tvořila hru. Přes všechny tyto jejich velké plusy s nimi můžeme uhrát dobrý výsledek.

V této sezoně máte osmnáct ostrých startů, z nichž jste si na své konto připsala pětadvacet branek. Jste spokojená se svými výkony a střeleckou bilancí?
Mohlo by to být lepší, stále mám co zlepšovat. Nicméně si myslím, že i přes nějaké nedostatky je můj dosavadní výkon celkem dobrý.

Od kolika let vůbec hrajete házenou?
Házenou hraji asi od osmi let a musím přiznat, že už se pro mě stala životním stylem. Vůbec si nedovedu představit, že bych se nemohla postavit na palubovku a vzít do ruky míč. Je pravdou, že mi házená zabírá většinu mého času, ale to mi vůbec nevadí.

Jaký byl váš největší házenkářský zážitek? Prožívají s vámi okamžiky radosti i zklamání vaši nejbližší?
Z házené mám mnoho zážitků a všechny patří mezi nejlepší zážitky mého života. Asi úplně nejde vypíchnout pouze jeden. Strašně ráda vzpomínám na kunovické ITS cupy a turnaj ve Vídni, kdy jsem hrála za Kunovice. Úžasné vzpomínky mám také na Prague handball cupy s Veselím v dorostenkách. Samozřejmě i teď v interlize jsem toho zažila mnoho. Věřím, že ještě není všem dnům konec. Rodiče mě podporují od první chvíle, co jsem se postavila na palubovku. Jsou na každém mém domácím zápase, a když hrajeme někde poblíž, nenechají si to za žádnou cenu ujít. Vždy mi pak řeknou, co jsem mohla udělat lépe a naopak, co bylo dobré. Cením si toho, že nejsou zaslepení, ale že mi jako zpětnou vazbu dají i kritiku.

Co studujete?
Studuji Obchodní akademii v Uherském Hradišti, měla bych ji zakončit maturitou. Vybrala jsem si ji hlavně proto, že mi umožňuje věnovat se plně házené.

Máte kromě házené a školy ještě další koníčky?
Vyložený koníček nemám, ráda si někam zajdu s přáteli. V létě ráda vyrážím na kole a ráda plavu. Vím, není toho moc, ale házená a škola mi zabírá dost času a na to, abych se ještě věnovala dalšímu koníčku, už prostě čas nezbývá. Dělám věci, které mám ráda, a tak moc času na relaxování ani nepotřebuji. Ten, co mám, věnuji nejraději rodině a přátelům.