Účast na olympijských hrách je zážitek, který se v člověku drží po celý život. S vidinou startu pod pěti kruhy sportovci dřou dlouhé měsíce. Stejně je na tom i oštěpař Vítězslav Veselý. Hodonínský rodák je nyní svému snu o krůček blíž. Na Zlaté tretře se mu podařil splnit „béčkový“ limit. Hodil rovných osmasedmdesát metrů.

„Formu jsem měl. Akorát jsem ji využil méně, než jsem mohl. Po závodě mi trenér říkal, že to byla nevyužitá příležitost, jak hodit ještě dál. Ani jeden hod se mi nějak extra nepovedl. Mám trochu problémy s technikou,“ tvrdí Veselý. Zároveň dodává, že splněný limit zatím nic neznamená. Stále jej může někdo přehodit. Sezona pokračuje a o letenku do velké východní země se bojuje dál.

I tak byl moc šťastný. Aby taky ne. Na olympiádu se dostanou jen ti nejlepší. Pětadvacetiletý oštěpař chce dokázat, že patří mezi ně. „Od jara jsem do každého závodu šel s tím, že limit chci překonat. Za tímhle jsme šli celou přípravu,“ pokračuje ve vyprávění nadějný sportovec.

Pokud by se na hry dostal, byl by to pro něj životní úspěch. Účasti na vrcholných podnicích se mu totiž vyhýbaly. Za sebou má zatím „jen“ mistrovství světa juniorů na Jamajce, kde se probojoval do finále. Nakonec skončil devátý. Peking by tak byl skvělou příležitostí ukázat se světu.

„Chtěl bych odvést co nejlepší výkon, na který mám. Jestli by se to podařilo, bych samozřejmě viděl až tam,“ podotýká talentovaný oštěpař.
Soustředění a dril mu však narušila nepříjemná událost. Po návratu z pobytu v Jihoafrické republice si musel dát pauzu. „Když jsme přiletěli z tepla do Česka, tak jsme všichni onemocněli. Vyřadilo mě to asi na týden a půl, což docela nabouralo harmonogram,“ povzdechl si Veselý.

Mrzí ho to o to víc, že má za sebou sedm týdnů dřiny. Soustředění se mu vydařilo. Přípravu na jihu černého kontinetu si velmi pochvaluje. „Jsou tam super podmínky na jednom místě. Navíc stálé počasí. Jezdí tam hodně lidí z celého světa,“ říká nadšeně milovník rybolovu a četby.

S atletikou začínal v Hodoníně. Navštěvoval základní školu U Červených domků, kde patřil do sportovní třídy. Oštěpu se však začal plně věnovat až po přestupu do Zlína. Nyní se může stát, že vykročí po stejných stopách jako jeho velký vzor Jan Železný. Pod ním teď trénuje v pražské Dukle. Zdá se tedy, že je v nejlepších rukou.

Jak sám říká, pokaždé chce dokázat víc. „Osobní maximum mám o metr dál, než jsem hodil v Ostravě. Do každé sezony jdu s tím, že se chci překonávat,“ uzavřel rozhodně.