Hodonínští veslaři se znovu snažili, ale na tradičního rivala opět neměli. V předchozích letech byl slovácký oddíl blíže zisku putovního poháru, letos zaostal za hanáckým klubem o padesát bodů.

„Pořád jsme druzí. Těšíme se na pohár, pořád věříme, že jednou bude alespoň na rok náš. Někdy nám chyběl bod či dva, ale letos jsme měli velkou ztrátu. Druhé místo bylo s větším odstupem. Vzhledem k tomu, kolik závodníků z ostatních oddílů tady bylo, tak to ale beru jako velmi dobrý výsledek," pronesla hodonínská trenérka Pavla Svitáková.

Tu o víkendu potěšily především ženy a dívky. „Veronika Brázdová vyhrála skif i dvojskif. Pochválit musím i Renátu Viktorovou, která právě s Veronikou, Tamarou Konopovou a Michaelou Čachotskou triumfovala ve čtyřce párové. Je to velký počin. Naše ženy vyhrály téměř všechny disciplíny kromě dvojky, kterou jsme nejeli," uvedla Svitáková.

Ostudu v domácím prostředí neudělaly ani dorostenky. Ty se dostaly jak na čtyřce párové, tak i ve skifu a na dvojskifu do finále. „I když první místo získala pouze čtyřka párová, tak jsem s výkony děvčat spokojená, protože tady byla obrovská konkurence," řekla Svitáková.

Hodonínští dorostenci doplatili na absenci dvou závodníků. „Těší mě samotná účast ve finále," pravila.

Milan Viktora skončil ve skifu až čtvrtý. Ani ve dvojskifu s Janem Brázdou se mu příliš nedařilo, když hodonínská dvojice nepostoupila do finále. Český reprezentant si zlepšil náladu ve dvojce bez kormidelníka, kterou vyhrál. „Z výsledků těžkou hlavu nedělám, protože trénuji na Primátorky. V Praze konečně pojedu závod osmiveslic a jen jenom skifa, což je velký rozdíl," uvedl Milan Viktora, který bude za dva týdny bojovat na populárních Primátorkách s kolegy z ČVK Brno.

První zkušenosti a medaile sbírali na řece Moravě začínající žáci. „Díky projektu Českého veslařského svazu Přijď veslovat jsme zaznamenali nárůst v žákovských kategoriích, což je dobře, protože čím je větší základna, tím je větší naděje, že vychováme další Ondřeje Synky a Mirky Knapkové," prohlásila Svitáková. „Proto jsem byla vždycky ráda, když dojeli do cíle. Že jsme měli vlastní posádky a že se v tom velkém množství závodníků neztratili. Někteří z nich dokonce získali v dělených závodech první medaile," uvedla Svitáková.

Spokojeností zářil i Miroslav Hatala. Dlouholetého šéfa VK Hodonín potěšil především zájem ostatních oddílů o Hodonínskou regatu. „Jsem přesvědčený, že letošní ročník byl nejúspěšnější za poslední roky. Takovou účast oddílů, závodníků a posádek nepamatujeme," řekl zkušený funkcionář.

Hatala ocenil práci dalších organizátorů a pořadatelů. „V sobotu jsme začali o půl jedenácté dopoledne. Po pěti a sedmi minutách se jezdil závod po závodě a stejně jsme skončili v osm hodin večer. Byl to opravdu maraton. Za to zaslouží celý náš kolektiv poděkování. Není totiž sranda sedět v tom nečase celý den v motorovém člunu. Nebylo to nic příjemného," řekl Hatala.

V Hodoníně se představilo sedmnáct klubů z České republiky a Slovenska. Maďarské kluby ani přes příslib nedorazily. „I tak ale šplhal počet závodníků až k pěti stovkám. Důležité bylo, že mezi závodníky převažovala mládež. Veslařský sport začal být pro mladé lidi zajímavější a přitažlivější," pronesl Hatala.

Ten bral druhé místo s nadhledem. Podle Hataly si Olomouc vítězství zasloužila. „Mají tam šikovnější trenéry nebo více spolupracují se školami, protože mají více dětí a o něco lepší podmínky než my. Na to se ale nedá vymlouvat. Musíme zapracovat na tom, abychom počet závodníků navýšili," říká Hatala.

Olomoučtí veslaři si dva dny na Slovácku náramně užili. „Bylo to úplně super. Hlavní je, že vyšlo počasí, protože v předchozích závodech všude pršelo. V Hodoníně je to vždycky bezvadné, vždy sem moc rádi jezdíme. Určitě se na Slovácko vrátíme i příští rok. Organizace i atmosféra jsou tady totiž parádní," uvedla trenérka VK Olomouc Blanka Vařeková, která ocenila i výkony svých svěřenců a svěřenkyň. „Máme hodně lidí, takže se dá lépe vybírat. Na druhé straně je vidět kvalitní práce všech trenérů," usmívala se Vařeková.

Olomouc vyhrála v Hodoníně už poněkolikáté, přitom na Hané nemají rozhodně nemají ideální podmínky k trénování. „Na řeku Moravu se u nás vlezou maximálně tři lodě vedle sebe, takže ani nemůžeme pořádat závody. Takže o co máme horší podmínky na vodě, o to více se snažíme na patnácti set metrové trati potrénovat," pronesla Vařeková.