Jen hrazda na kolo k triatlonu nestačí, varuje odborník Dubec

Česká triatlonová legenda Petr Vabroušek například říká, že první triatlon kdokoli objede na skládačce. „Každý si může vybavení půjčit, u nás i neopren nebo triatlonovou kozu, vyzkoušet si závod. Na začátek není potřeba nic mít vlastního, to přichází až s vyššími ambicemi,“ souhlasí Jan Dubec, odborník z Triexpertu.

Nejdražší položku pro triatlonistu samozřejmě vyplňuje kolo, ať už silniční nebo triatlonový speciál zvaný koza. „Tu bych nevzal na první závod, kdy jezdec není otrkaný, nemá vyzkoušené předjíždění. Ať si zkusí, jak je závod hrozný na normálním kole, a pak zjistí, jaké je opřít se na koze,“ sděluje expert na nastavení posedu či běžeckou diagnostiku.

Kočař přivezl ze Španělska světový bronz v terénním triatlonu

Triatlonové speciály mají na rozdíl od silničních kol aerodynamický tvar a závodník sedí zabalený, opírá se hodně vepředu o předloktí, takže si musí zvyknout na nepřirozenou polohu těla. Ještě víc než u silničního kola je tady limitující správná velikost rámu. „Když někdo vybírá tak drahé kolo, měl by absolvovat měření posedu. Pokud si vybere špatnou velikost u horského kola, nějak se na něj poskládá. Silniční jsou na výběr citlivější, ale u kozy to může dopadnout tak, že na kola od určitých značek se někdo vůbec neposkládá,“ varuje Dubec.

Zatímco nejlevnější silniční kola lze pořídit od dvaceti tisíc korun, triatlonová začínají na dvojnásobku. Na závodech mají speciály nespornou výhodu, jenže horší ovladatelnost omezuje jejich využití při běžném ježdění. Většina amatérů tak vlastní silniční kola, na jejichž řídítka si přidělává hrazdu kvůli aerodynamickému posedu. „Když si někdo kupuje silničku s výhledem na triatlon, potřebuje takovou, která umožňuje použití kulaté sedlové trubky s obráceným zámkem. To triatlonovou pozici trochu přiblíží speciálu, jinak je to za trest,“ upozorňuje Dubec.

Pouze hrazda na silničním kole místo užitku spíš škodí. „Než jen hrazdu a nevyřešit zbytek, tak se na to radši vykašlat. Aspoň triatlonové sedlo je nutné minimum k hrazdě, aby to nějak fungovalo, jinak si člověk vytváří hrozně špatné návyky. Sedlo, které umožní sedět vepředu, udělá obrovský kus oproti standardu. Hlavně jezdec nedrtí měkké části těla, což je častá chyba,“ podotýká pětatřicetiletý odborník, který se věnuje také kondiční přípravě cyklistů.

Jak na triatlon: Najděte si na břehu sídliště či kostel, radí při plavání Cvrček

Rozdíl posedu lze vyjádřit číselně. Úhel sedlové trubky silničního kola je přibližně 73,5 stupně, zatímco u speciálu okolo 78 stupňů. „Většina rádoby aero silničních kol svádí k pořízení hrazdy, ale to je špatná volba, protože mají placatou sedlovku, jež se nedá otočit. Je potřeba kulatá,“ říká expert.

Velmi populární bývají také vysoké ráfky kol. „Jejich efekt není tak velký, jak se často předpokládá. Přidají tak půl kilometru na průměrné rychlosti,“ líčí.

Triatlonisté si mohou speciál nejprve půjčit, v Triexpertu stojí tři tisíce korun na čtyři dny. Otestovat mohou také plavecké neopreny, které vyjdou na polovinu. Nový přitom stojí až patnáct tisíc korun.

Triatlonistka Křivánková vydrží na cyklistickém trenažéru až pět hodin

V pražské prodejně Triexpertu je lze vyzkoušet v bazénu s protiproudem, který slouží také k diagnostice stylu. „Spousta lidí až na prvním závodě zjistí, že jsou z neoprenu sedření na maso kolem krku nebo v podpaží. Je dobré si model půjčit, pak si můžou stejný koupit. Dražší neopreny mají flexibilnější materiál kolem ramenou a krku, takže se člověk volněji hýbe,“ nabádá Dubec.