Bývalý český tenista Jiří Novák přijal pozvání bratrů Pinterových a v sobotu se zúčastnil tradičního vyhlášení nejlepších tenistů a tenistek TCP Kyjov.

Co momentálně dělá Jiří Novák?
Skončil jsem hlavně kvůli dětem. Snažím se věnovat hlavně rodině. Ale když je čas, tak si tenis vždycky velmi rád zahraji. Přes léto jsem hrál několik soutěží v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Naposledy jsem se představil na exhibici v Praze.

O návratu na kurty nepřemýšlíte?
Ne. I když v mém případě to není o tom, že bych na raketu vůbec nesáhl. Když mi to čas a rodina umožní, rád si zahraji.

Jak hodnotíte vystoupení českých tenistů ve finále Davis cupu?
Kluci uhráli výborný výsledek. To, že se jim nepovedlo finále, se nedá nic dělat. Už samotné finále bylo obrovským úspěchem. Během zápasů mě přepadla nostalgie. Klukům jsem fandil. Jsem rád, že český tenis trošku pozdvihli.

Myslíte, že Česko může v blízké budoucnosti vyhrát Davis Cup?
Zopakovat letošní tažení můžou hned příští rok, pokud budou ve formě a zdravotně v pořádku. Španělé jsou nejsilnější na antuce a pokud bychom na ně příště narazili, tak bychom s nimi hráli doma. Povrch si můžeme vybrat. I další týmy jsou kvalitní, ale kluci letos dokázali porazit Francii, Argentinu. Tým má svoji sílu. Reálná šance určitě je.

Nemáte pocit, že vám úspěch v Davis Cupu tak trochu utekl mezi prsty? Když bylo potřeba, nebyl vedle vás druhý hráč, který by získal aspoň bod.
Je pravda, že někdy jsem vyhrával já a druzí prohrávali. A někdy to bylo opačně. Já měl smůlu v tom, že třeba Radek Štěpánek nechtěl čtyři roky reprezentovat. V době, kdy jsem byl ve vrcholné formě. V týmu jsme tak mohli být Novák, Štěpánek, Berdych. To mě hrozně mrzí.

Jste jediný tenista na světě, který dokázal v Davis Cupu porazit Rafaela Nadala.
Tehdy v Brně to byl jeho první zápas v Davis Cupu. Jinak s mám Nadalem negativní bilanci.

Porazil jste i Borise Beckera…
Měl jsem možnost hrát s Beckerem v roce 1996 na turnaji v Basileji. Vždy jsem ho obdivoval. Najednou jsem měl svého hrdinu na opačné straně kurtu. Pro mě to byla obrovská čest. V té době byl čtvrtý na světě. Byla to byla velká zkušenost.

Na který svůj zápas nejraději vzpomínáte?
Je těžké říci, který byl ten nejdůležitější. Nejraději ale vzpomínám na turnaj mistrů v Šanghaji v roce 2002. Byla to série úspěchu celého roku. I když jsem ve zmiňovaném roce nevyhrál žádný turnaj, byl to pro mě mimořádný rok.

Přiznal jste, že hrajete i fotbal. Dres kterého týmu oblékáte?
Hraji za Hanou Prostějov 1.B třídu. Jsem útočník. Momentálně jsme na druhém místě. Je nás tam víc kluků, co jsme hráli tenis.Žádné velké ambice ale nemáme. Hrajeme hlavně pro radost.