V čem vidíte hlavní nedostatek?
Nedokážu cítit motorkuv prvním kole, a tím pádem se mi nedaří jet naplno od první zatáčky. Nejsem v závodním tempu a než se do něj dostanu, ostatní jezdci mi ujedou.

Jak si slabé začátky vysvětlujete?
Gumy nejsou zahřáté, pneumatiky tvrdé jako beton a motorka mi nedává zpětnou vazbu. Trvá tři čtvrtě kola, než se kola dostanou do stavu, jaký potřebuji. Je to i tím, že v šampionátu nemáme zahřívací kolo. Jen dojedeme na startovní rošt, odejdou mechanici, zapnou se světla a závodíme. Zahřívací kolo mně strašně chybí a i v tom je kámen úrazu, proč nedokážu jezdit ve skupince třeba o šesté až osmé místo.

Co se s tím dá dělat?
Nacvičit se nic nedá, protože elektromotorky nemůžeme testovat a půjčí nám je jen na závodní víkend. Zkusíme v posledních dvou závodech (10. a 11. října v Le Mans – pozn. red.) gumy víc ojet, aby držely a byly měkčí.

Je těžké pro sebevědomí dojíždět poslední?
Na jednu stranu je to náročné, protože jsem skoro pořád poslední, ale na druhou stranu si uvědomuju, že jsem v šampionátu nový a nemám absolutně žádné zkušenosti s tak těžkou motorkou. Deset let jsem jezdil na motorce, která měla 79 kilogramů a elektromotorka váží 263 kilo. Mí soupeři jezdili na velkých motocyklech v superbicích, někteří získávali pódium v Moto2. Uklidňuje mě, že ostatní mají odježděno.

Cítíte tlak ze stáje na lepší výsledky?
Žádný necítím. V týmu to chápou. Líbí se jim, že dělám postupné pokroky. To je pro ně priorita. Říkají mi, že se musím zlepšovat každým tréninkem a budou spokojení. To se mi momentálně daří, horší je to v závodech, kde se rozdávají body.

Co celkově říkáte na MotoE?
Jde o ošemetné téma. Elektromotorka je zajímavý výrobek, těžká, má výkon, dá se s ní závodit a dává mi to určitě smysl. Co se týče formátu závodu, je nesmírně náročný. Vstanete, v paddocku čekáte dvě nebo tři hodiny, dáte si kombinézu, vyjedete na trať a hned první měřené kolo je kvalifikační. Nemáte to přitom v té době v sobě, žádný rozjezd. Je to hodně osekané, i závod má jenom sedm kol. V šampionátu je spousta otazníků a věci se dají dělat jinak.

Jak snášíte uzavřenou bublinu, kterou musíte podobně jako jezdci v MotoGP prožívat při závodním víkendu?
Zvykli jsme si a nikomu to nepřijde zvláštní. Nikoho to nebaví, ale jak se říká, člověk si zvykne i na smrt. Nic neuděláte a nemůžete proti tomu zbrojit. Měl jsem koronavirus dvakrát. Volali mi, že jsem prodělal Covid, nijak mě to ale neomezilo, závodil jsem a pohyboval se dál. Podle mě jsme ho měli všichni, ani o tom třeba nevíme.